Merkelová: Vyzbrojení Ukrajiny by Putina nezastrašilo. To je realita

Angela Merkelová

Angela Merkelová Zdroj: ctk

Angela Merkelová si není jistá, zda její páteční schůzka s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a s jejich francouzským protějškem věnovaná situaci na Ukrajině povede k řešení ukrajinského konfliktu. Německá kancléřka to řekla na mnichovské bezpečnostní konferenci. Zdůraznila však, že krizi na východě Ukrajiny nelze vyřešit vojenskými prostředky. Postavila se také proti dodávkám zbraní ukrajinské armádě. Ukrajinský prezident ale žádá právě vojenskou pomoc ze strany Západu.

Merkelové však také zdůraznila, že Západ nemá zájem na novém rozdělení Evropy ani na konfrontaci s Ruskem. Podle ní například konflikt v Sýrii ukazuje, že spolupráce s Ruskem je přínosná.

Je ale třeba zajistit, uvedla Merkelová, aby bylo dodržováno mezinárodní právo, které Rusko porušilo anexí Krymu i podporou povstalců na východě Ukrajiny. Merkelová připomněla, že postup Ruska je v rozporu s jeho závazky o ochraně suverenity, které dalo Ukrajině v rámci dohody o stažení sovětských jaderných zbraní z ukrajinského území.

Německá kancléřka podotkla, že není jisté, zda rozhovory s Putinem povedou k úspěchu. „V každém případě však stálo za to pokusit se o to, dlužíme to lidem na Ukrajině,“ řekla. 

Angela Merkelová, Vladimir Putin a Francois Hollande během jednání v MoskvěAngela Merkelová, Vladimir Putin a Francois Hollande během jednání v Moskvě|ctk

Merkelová se také jasně postavila proti dodávkám zbraní na Ukrajinu. „Problém je v tom, že si neumím představit žádnou situaci, v níž by lepší vyzbrojení ukrajinské armády natolik ovlivnilo prezidenta Putina, že by dospěl k dojmu, že může vojensky prohrát. Je třeba to říci takto tvrdě. Je to realita a je třeba se s ní nějak vypořádat,“ prohlásila.

Čtěte vyjádření Ruska:

„Vojensky se tu vyhrát nedá. To je hořká pravda. Mezinárodní společenství proto musí na tomto místě vymyslet něco jiného,“ řekla kancléřka. Západ podle ní musí Ukrajinu podporovat hospodářsky, zachovávat protiruské sankce a být připraven na to, že se tak bude muset chovat dlouhodobě.

Hollande: Jednání je poslední nadějí před válkou
Mírová iniciativa, kterou francouzský prezident a německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek a v pátek představili v Kyjevě a v Moskvě, počítá s větším demilitarizovaným pásmem. François Holland to řekl televizi France 2, přičemž se vyslovil i pro větší autonomii povstaleckých oblastí. Nedlouho předtím podle agentury AFP plán označil za jednu z posledních šancí k zastavení bojů na východě Ukrajiny.
Prezident francouzské televizi řekl, že návrh, o němž se stále jedná, počítá s vytvořením demilitarizovaného pásma, které by na každé straně demarkační linie sahalo do hloubky 50 až 70 kilometrů. Zároveň se vyslovil pro zvážení větší autonomie rebelů a území, jež nyní kontrolují.
Mírovou iniciativu François Hollande označil za jednu z posledních šancí k zastavení bojů na východě Ukrajiny.
„Myslím, že je to jedna z posledních šancí… Jestliže se nám nepodaří dosáhnout trvalé mírové dohody, velmi dobře víme, jaký bude scénář. Má jméno, říká se tomu válka,“ řekl prezident po návratu do Francie z Moskvy, kde společně s Merkelovou o novém plánu v pátek hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Porošensko žádá vojenskou pomoc

Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenak ale platí, že čím silnější bude obrana Ukrajiny, tím lepší bude její diplomatická pozice při jednání o zastavení bojů. Nedostatek zbraní vede k eskalaci konfliktu ze strany proruských separatistů, míní prezident.

„Ukrajinská otázka nebude vyřešená, dokud lidé a politici v Evropě i jinde ve světě nerozhodnou poskytnout stálou podporu, která by zajistila ukrajinskou nezávislost politicky, ekonomicky, ale také vojensky,“ řekl Porošenko. „Jsme nezávislý národ a máme právo chránit svůj lid. Nikdy jsme neporušili dohody z Minsku a nevedeme žádné útočné operace,“ doplnil s poukazem na zářijovou dohodu, která měla zajistit příměří na východě Ukrajiny, není ale dodržována.

„Vím, že mnoho odborníků varovalo, že pokud získáme vojenskou podporu, vyvolá to další agresi. Ale je to naopak. Viděli jsme, že nedostatek obranného vybavení vyvolává útočné operace proti Ukrajině,“ řekl Porošenko. „Během konfliktu jsme prokázali, že nevyužijeme obranné vybavení k útoku. Čím silnější je naše obrana, tím přesvědčivější je náš diplomatický hlas,“ dodal.

Zdůraznil ale, že Kyjev nechce získat smrtící zbraně. „Mluvíme o obranných zbraních. O komunikačních stanicích, abychom mohli lépe koordinovat činnost svých jednotek. Potřebujeme rušičky, aby nás nepřátelé nemohli zaměřit a nemohli nás ostřelovat,“ řekl. „Nechceme smrtící zbraně s nimiž bychom mohli někoho zabít, chceme se bránit,“ dodal.

Porošenko také apeloval na zastavení bojů. „Jsme připraveni k okamžitému příměří. Stejně by mělo být připraveno Rusko, a to bez předběžných podmínek,“ prohlásil. Zdůraznil také, že na ukrajinském území stále působí ruští vojáci a že separatisté používají ruskou vojenskou techniku.

Ukrajinský prezident rovněž odmítl možnost změn dohod z Minsku, tedy i možnost změny demarkační linie ve prospěch povstalců. „Dohody z Minsku nejsou bufetový stůl, ze kterého si každý vybere jen to, co se mu líbí,“ řekl s tím, že pokud nebudou ujednání z Minska naplněna zcela, nepodaří se dosáhnout trvalého míru. Podle Porošenka je také nepřijatelné, aby dohoda nebyla respektována. „Pokud podepíšete dokument, pacta sunt servanda,“ poukázal na právní zásadu, že smlouvy se mají dodržovat.

Biden: Je v silách Moskvy zastavit separatisty

Spojené státy budou nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla bránit agresi ze strany proruských separatistů. Na mnichovské bezpečnostní konferenci to řekl americký viceprezdient Joe Biden. Za nepřijatelnou označil roli Ruska, které podle něj má na separatisty dostatečný vliv, aby je dokázalo zastavit, ale nevyužívá ho a naopak jim dodává bojové prostředky.

“(Ruský prezident Vladimir) Putin příliš mnohokrát sliboval mír a dodal tanky, jednotky a zbraně. Proto budeme nadále podporovat bezpečnost Ukrajiny. Ne proto, že bychom chtěli válku, ale abychom jí umožnili bránit se,“ řekl Biden. Neupřesnil však, zda USA přistoupí k dodávkám zbraní ukrajinské armádě.

„Je plně v silách Moskvy zastavit separatisty od prosazování vojenského řešení (situace). Nevěřte nikomu, kdo vám řekne, že to není pravda,“ řekl Biden. „Působili by tam nějací separatisté sami za sebe? Pravděpodobně ano. Ale jádro jednotek, jejich vedení, vycvičení bojovníci přímo podléhají prezidentu Putinovi,“ zdůraznil.

Hlavním cílem Spojených států je podle Bidena zajištění celistvosti Ukrajiny. V současném světě podle něj nesmí být silou překreslovány hranice, nesmí existovat žádné sféry vlivu a každá země musí mít možnost zvolit si svou budoucnost sama.

Biden také dal najevo, že USA jsou připraveny udržovat protiruské sankce do té doby, než se podaří situaci na Ukrajině vyřešit. „Není cílem USA, aby ruská ekonomika zkolabovala nebo oslabila. Ale prezident Putin má jednoduchou volbu: zmizet z Ukrajiny, nebo čelit pokračující izolaci a rostoucím hospodářským problémům doma,“ prohlásil americký viceprezident.

Na východě Ukrajiny boje neustaly

Navzdory nejnovějším diplomatickým snahám o urovnání ozbrojeného konfliktu mezi Kyjevem a proruskými separatisty se na východě Ukrajiny dál ozývá střelba. Armáda ráno uvedla, že povstalci v noci na dnešek ostřelovali její pozice devětadvacetkrát, včetně města Debalceve, o něž se v poslední době intenzivně bojuje. Od pátku bylo podle Kyjeva zabito dalších pět desítek rebelů, pět vojáků a pět civilistů.

Tiskové středisko ukrajinských jednotek zapojených do protipovstalecké operace (ATO) podle agentury Ukrinform uvedlo, že největší tlak vzbouřenců je nadále ve směru na Debalceve. Od rána prý separatisté v této oblasti pálí z minometů a raketometů Grad.

Evakuace obyvatel DebalceveEvakuace obyvatel DebalceveEvakuace obyvatel Debalceve

Šéf regionální policie věrné Kyjevu Vjačeslav Abroskin na svém facebookovém účtu k situaci v Debalcevu napsal, že povstalci od šesti hodin ráno střílejí na severní čtvrti města.

V Debalceve platilo v pátek příměří kvůli evakuaci civilistů. K odjezdu ho využilo 753 lidí, mezi nimiž bylo 81 dětí. Podle organizace Amnesty International většina z 25 tisíc obyvatel již město opustila, ale asi sedm tisíc lidí tam stále zůstává.

Tiskové středisko ATO dopoledne uvedlo, že podle rozvědky vojáci během uplynulých 24 hodin při střetech zabili dalších 48 povstalců a 22 zranili. Nepřítel prý rovněž utrpěl značné ztráty bojové techniky. Mluvčí armády Volodymyr Poljovyj později doplnil, že od pátku také zemřelo pět vojáků a 26 bylo zraněno. Úřady v Doněcku, který je baštou separatistů, sdělily, že v tomto městě zemřelo za posledních 24 hodin pět civilistů.

Krize na východě Ukrajiny trvá již deset měsíců
Boje na východě Ukrajiny mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty, které vypukly v dubnu 2014, si dosud vyžádaly téměř 5200 obětí a asi 11 tisíc zraněných. Tato bilance zahrnuje i 298 osob z malajsijského boeingu, který byl v polovině loňského července pravděpodobně sestřelen v Doněcké oblasti. Boje vyhnaly ze svých domovů přes 900 tisíc lidí, asi 600 toséc lidí uprchlo do okolních zemí, převážně do Ruska.
Výběr hlavních událostí spojených se situací na východě Ukrajiny:
2014 
6. dubna - V potyčky s policií, okupaci správních budov a v boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty přerostly demonstrace proruských radikálů v Doněcku, Luhansku, Dněpropetrovsku a Charkově na východě Ukrajiny. Následující den separatisté v Doněcku vyhlásili vlastní republiku.
13. dubna - Kyjev zahájil na východní Ukrajině „rozsáhlou protiteroristickou operaci“ na obranu před ruskou agresí.
28. dubna - EU a také Spojené státy ohlásily nové sankce proti Rusku. Sankce byly poté několikrát rozšířeny.
11. května - V referendech v Luhanské a Doněcké oblasti se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost.
25. května - Prezidentské volby vyhrál podnikatel Petro Porošenko, který získal 54,7 procenta hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole. Úřadu se ujal 7. června.
27. června - Představitelé EU na summitu v Bruselu podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou. Smlouva byla ratifikována 16. září.
5. července - Ukrajinské síly vyhnaly separatisty ze Slavjansku, hlavní bašty povstalců a symbole jejich boje.
17. července - V oblasti kontrolované separatisty se zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě, nikdo nepřežil; letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; většina z obětí byli Nizozemci, obě strany se obviňují ze sestřelení.
7. srpna - Ruská vláda vyhlásila v reakci na rozšiřování sankcí ze strany EU a USA roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí.
25. srpna - Povstalci zahájili protiofenzivu.
26. srpna - První jednání mezi čtyřma očima mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Porošenkem v Minsku za přítomnosti EU.
28. srpna - Kyjev potvrdil pád města Novoazovsk i dalších obcí na jihovýchodě Ukrajiny, které prý dobyly kolony ruských vojáků.
5. září - Na východní Ukrajině začalo od 17:00 SELČ platit příměří, na kterém se o několik hodin dříve v Minsku dohodli zástupci Kyjeva a separatistů. Příměří je od počátku porušováno.
26. října - V parlamentních volbách získalo nejvíce mandátů uskupení hlavy státu, Blok Petra Porošenka. Na druhé příčce skončila prozápadní Lidová fronta premiéra Arsenije Jaceňuka, který zůstal premiérem.
30. října - Ukrajina a Rusko se po tvrdých jednáních dohodly na zimních dodávkách ruského plynu na Ukrajinu.
2. listopadu - Volby na separatistickém východě Ukrajiny potvrdily pozice povstaleckých vůdců Alexandra Zacharčenka a Igora Plotnického. Kyjev a EU volby neuznaly, Rusko oznámilo, že bude jejich výsledky respektovat.
4. prosince - Porošenko oznámil, že na Donbasu začne 9. prosince v souladu ze zářijovými dohodami z Minsku „den klidu“. Porošenko také navrhl nové jednání v Minsku.
23. prosince - Ukrajinský parlament schválil zrušení neutrality a rozhodl o tom, že země bude usilovat o členství v NATO.
2015
13. ledna - Dvanáct civilistů přišlo o život poté, co linkový autobus na východě Ukrajiny dostal přímý raketový zásah.
22. ledna - Při zásahu tramvajové zastávky v Doněcku minometnou palbou zahynulo na jihu města údajně až 13 lidí.
24. ledna - Povstalci zahájili ofenzivu na jihoukrajinský Mariupol.
2. února - Doněčtí povstalci vyhlásili všeobecnou mobilizaci; povoláno do zbraně má být až 100 tisíc lidí.
6. února - Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande jednají s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech zastavení násilí na východní Ukrajině.