Litevci ve druhém kole prezidentských voleb vybírají mezi dvěma kandidáty. Oba tvrdí, že chtějí zachovat přísný tón vůči sousednímu Rusku, ale zároveň občas zmírnit rétoriku, poznamenala agentura AP. Účast ve volbách podle serveru Delfi.lv zatím víceméně odpovídá prvnímu kolu před dvěma týdny, kdy během prvních dvou hodin hlasovalo kolem 13 procent voličů.
O nástupnictví po oblíbené prezidentce Dalii Grybauskaitéové, která mezi lídry Evropské unie patří k nejrazantnějším kritikům Ruska a která východního souseda označila za "teroristický stát", zápolí uznávaný ekonom Gitanas Nauséda a exministryně financí Ingrid Šimonytéová.
Oba kandidáti podle AP přislíbili, že nepojedou do Moskvy a nesetkají se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, dokud Rusko nevrátí Ukrajině Krym, který v roce 2014 anektovalo. Anexe vyvolala obavy, že by mohly následovat další bývalé sovětské republiky, včetně pobaltských států.
V kampani před druhým kolem voleb dominoval hněv voličů nad ekonomickou nerovností, která je v Litvě jednou z nejvyšších v Evropské unii, a nad korupcí.
Spolu s novou hlavou státu Litevci volí i své zástupce do Evropského parlamentu. Hlasování skončí v 19:00 SELČ.
Čtyřiačtyřicetiletá Šimonytéová vyhrála první kolo 12. května se ziskem 31,4 procenta hlasů, ale čtyřiapadesátiletý Nauséda s 31,2 procenty zaostal o pouhých 2647 hlasů.
Na třetí příčce skončil s 21 procent premiér Saulius Skvernelis, který po tomto neúspěchu oznámil, že z funkce předsedy vlády odstoupí 12. července.
Šéf státu v nejjižnější z pobaltských zemí má částečně i výkonné pravomoci; jmenuje klíčové představitele, jako jsou soudci, generální prokurátor či guvernér centrální banky. Má také právo vetovat zákony a spolu s vládou určuje zahraniční a bezpečnostní politiku země.
