„Pokud jste silní, je dobré být v eurozóně. Jestliže jste slabí, je to životu nebezpečné,“ řekl ve veřejné diskusi o maďarském předsednictví Evropské unie, které se minulý měsíc po půl roce uzavřelo.
„Vzhledem k tomu, že jsme slabí a vypukla krize eurozóny, myslím, že má premiér Viktor Orbán pravdu, když říká, že se můžeme stát členem eurozóny kolem let 2018-2020,“ dodal ministr.
Do eurozóny podle něj přitom vůbec nemělo vstoupit Řecko. „Řecku se neměl dovolit vstup do Evropské unie a zvláště ne do eurozóny. Jsou to vážná slova, která jsem před několika dny jako předseda skupiny Ecofin nesměl vyslovit,“ uvedl Matolcsy. Ministr také nevylučuje, že některé země ještě můžou z eurozóny odejít.
Podle něj by si EU měla vytvořit fiskální pojistky, například lepší monitorování rozpočtů a penalty pro provinilce, které nyní nefungují. Evropa by se tak podle něj lépe chránila proti „švindlujícím“ Řekům.
Maďarsko se dostalo přes finanční krizi díky půjčce od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie a nyní nesplňuje žádné kritérium pro případné přijetí jednotné evropské měny. Pro vstup do eurozóny nemají stanoven časový limit ani Polsko a Česká republika.
Maďarská ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,5 procenta díky exportu, zatímco spotřeba a investice vedle toho ještě klesaly. Oživování maďarské ekonomiky se tak ještě neopírá o domácí trh.
Vláda se drží své předpovědi, že se hrubý domácí produkt země letos zvýší o 3,1 procenta. Dnes s tím připomněla, že je potřeba výrazně zvýšit daň z příjmu, aby se obnovila slabá domácí spotřeba. Kabinet je ve svém odhadu proti analytikům a centrální bance optimistický. Centrální banka odhaduje letošní růst maďarské ekonomiky na 2,6 procenta a analytici na 2,7 procenta.
Maďarský kabinet uvedl, že jeho pololetní rozpočtový deficit dosáhl 1,034 bilionu forintů (zhruba 95,2 miliardy korun). Podle ministerstva hospodářství je tak letošní cíl udržet schodek země na 2,94 procenta HDP dosažitelný, napsala agentura Reuters.
