Německá kancléřka Angela Merkelová trvá na tom, aby spolková republika zvyšovala výdaje na obranu. V rozhovoru s televizí Phoenix se ale nezavázala k tomu, že v roce 2024 bude Německo na obranu skutečně dávat dvě procenta hrubého domácího produktu.
Právě k tomuto cíli mají podle dohody summitu Severoatlantické aliance z Walesu směřovat všechny státy NATO. Vojenské výdaje ve výši dvou procent HDP a více má zatím jen pět zemí aliance - USA, Řecko, Británie, Estonsko a Polsko. Především administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa naléhá, aby tohoto cíle dosáhly i ostatní státy.
Německo nyní na obranu dává kolem 1,26 procenta HDP. Loni to v absolutní výši bylo 34,3 miliardy eur. Aby spolková republika dvouprocentní cíl splnila, musela by každoroční výdaje na obranu zvednout o zhruba 20 miliard eur.
Sociální demokraté, kteří jsou největším konkurentem konzervativní unie CDU/CSU v zářijových parlamentních volbách, takový nárůst odmítají. "Dvacet miliard eur nebo více dalších výdajů na obranu v příštích letech, to určitě není cíl, který by mnou vedená vláda sledovala," nechal se už dříve slyšet kandidát SPD na kancléře Martin Schulz.
Merkelová to vidí jinak. Německo by podle ní ke dvouprocentním výdajům na obranu směřovat mělo. To, co vláda během funkčního období slíbila, není podle ní možné v předvolebním boji brát zpět, řekla dnes v rozhovoru, který se bude vysílat večer a z něhož už citují německá média.
Česko v současnosti investuje do obrany kolem jednoho procenta HDP; vládní koalice se přitom zavázala, že do roku 2020 zajistí, aby na obranu Česká republika dávala 1,4 procenta HDP a do roku 2024 dvě procenta.
