Ekonomika eurozóny teď podle fondu těží z nízkých cen ropy, slabšího eura a stimulačních opatření ze strany Evropské centrální banky (ECB). Potenciální hospodářský růst ve střednědobém výhledu však MMF odhaduje pouze na zhruba jedno procento, což podle fondu není dost na to, aby se v řadě členských zemí snížila nezaměstnanost.
ECB v březnu v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace v eurozóně spustila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, zahrnující rozsáhlé nákupy státních dluhopisů. Banka v rámci tohoto programu, který potrvá minimálně do září příštího roku, pumpuje do finančního systému měsíčně kolem 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun). MMF tento program podpořil, poukázal ale také na potřebu rozpočtových stimulačních opatření.
Podpora domácí poptávky a rychlejší strukturální reformy
Měnový fond nyní mimo jiné doporučuje, aby eurozóna podpořila domácí poptávku a urychlila strukturální reformy, které by zlepšily situaci na trhu práce, zvýšily produktivitu a posílily podnikatelskou důvěru.
„Důležitou oblastí v eurozóně jsou strukturální reformy. Je to oblast, ve které eurozóna zaostává, například ve srovnání se zeměmi (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OECD. Musíme najít způsob, jak přimět země k rychlejšímu postupu,“ uvedl podle agentury Reuters jeden z představitelů MMF.
