„Je to v každém případě drastický krok,“ řekl Deutsche Welle poslanec Konstantin von Notz z parlamentního výboru pro kontrolu tajných služeb. Podle něj omezení spolupráce potvrzuje, že na dosavadním společném fungování BND a NSA nebylo něco v pořádku.
BND řadu let pomáhala NSA sledovat satelitní a internetovou komunikaci. Spolupráce vycházela z dohody německé a americké vlády. Podle německých médií však Američané žádali po BND i taková sledování, která odporovala německým a evropským zájmům.
Ministr vnitra prý nic nevěděl
Týdeník Der Spiegel v dubnu přinesl informace, že BND poskytla Američanům na jejich žádost zpravodajská data až ve 40 tisíc případech týkajících se Evropy. Údajně šlo o IP adresy a mobilní telefonní čísla. Podle všeho se NSA zajímala o evropský zbrojní a letecký koncern EADS (dnes Airbus Group) či o francouzské úřady. Podezření, že německé a americké zpravodajské služby sledovaly jejich představitele, vyšetřuje také Rakousko.
Ministr vnitra Thomas de Maiziére, který v letech 2005 až 2009 jako šéf kabinetu kancléřky zodpovídal ve vládě za dohled nad rozvědkami, ve středu řekl, že nikdy nedostal od NSA žádný seznam lidí nebo firem, které americká tajná služba chtěla s podporou BND sledovat. Neměl prý ani informace o tom, že by se BND podílela na průmyslové špionáži ve prospěch NSA.
Spolupráce bude pokračovat
Téma odposlechů je v Německu velmi citlivé. V roce 2013 zveřejnil někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden dokumenty, které ukazovaly na rozsáhlé sledovací a odposlechové praktiky NSA. Ze zveřejněných složek vyplynulo, že Američané sledovali i vrcholné evropské politiky, mimo jiné německou kancléřku Angelu Merkelovou. Tato odhalení otřásla vztahy mezi Berlínem a Washingtonem.
Merkelová nicméně tento týden zdůraznila, že německé tajné služby budou pokračovat ve spolupráci s NSA. Stejně se vyjádřil i de Maiziére, podle kterého je spolupráce s Američany důležitá pro německou bezpečnost. Ministr však připustil, že je nutno zajistit uměřenost při sledovacích aktivitách.
