Země jižní Evropy využily podle Szalamachy zrychleného přílivu kapitálu po přijetí eura ke zvýšení spotřeby a dovozu zboží vyráběného efektivnějšími firmami ze západoevropského průmyslového jádra.
„To oslabilo průmyslovou základnu a tyto země se přitom už nemohly chránit tradičním nástrojem, tedy měnovým kurzem. Je to sice zbraň slabých, je ale lepší než nic,“ napsal budoucí ministr na sociálních sítích.
„Proto zůstane v našich peněženkách polský zlotý,“ cituje Szalamachu agentura Reuters. Szalamacha také uvedl, že kdyby se velikost polské ekonomiky během let nejméně zdvojnásobila, mohl by se zlotý stát jednou z menších globálních rezervních měn. Polská ekonomika by se zdvojnásobila, pokud by nynějším tempem kolem 3,5 procenta ročně rostla necelé čtvrtstoletí.
Polsku podobně jako České republice smlouva o vstupu do Evropské unie ukládá, aby někdy v budoucnu přijalo euro. Žádná polská vláda ale závazný termín zatím nestanovila a totéž platí pro Česko. Současná česká vláda chce, aby se o tomto termínu rozhodlo nejpozději do roku 2020.
