„Skutečně přišly desítky tisíc lidí,“ uvedla NTV k záběrům přeplněného místa demonstrace i přilehlých nábřeží. „Přišli zcela rozdílní lidé, různého věku a profesí, odlišných politických názorů. Hovořili jsme s burzovním hráčem i prodavačkami, studentem, penzionovaným policistou.
Mnozí ani neměli nějaké politické přesvědčení, ale museli přijít, protože cítili, že výsledky voleb nejsou v pořádku,“ podotkl autor reportáže, než předal slovo demonstrantům. „Volby nebyly poctivé, je třeba je zrušit,“ prohlásil jeden. „Už toho bylo dost! Jak dlouho lze podvádět, považovat lidi za dobytek?“ dodal druhý.
„Byl to spíše občanský protest než demonstrace jakékoli politické strany,“ konstatovala NTV a závěrem dodala, že „čestné volby jsou nejlepší lék proti jakékoliv revoluci“.
Už dopoledne se v médiích objevily zprávy, že moderátor hlavních zpráv NTV prý hrozil, že nepřijde do práce, pokud ho nenechají udělat normální reportáž z demonstrací. Vedení stanice však spory popřelo.
Demonstrace ukázala i státní televize Rossija. Hlas samým demonstrantům nedala, připustila však, že „už dávno nebylo“, aby v Moskvě proti volbám demonstrovalo 20 až 25 tisíc lidí. Sešli se prý nejrůznější lidé, studenti i „divní týpci“, nacionalisté, anarchisté, monarchisté, přívrženci radikální i parlamentní opozice. Podle televize se demonstrovalo „za demokratizaci politického systému a demisi předsedy ústřední volební komise“, požadavky na demisi premiéra a prezidenta nezmínila.
Kritické názory se šíří hlavně přes internet
Drtivá většina Rusů stále čerpá povědomí o dění v zemi z obrazovek federálních televizí, jejichž věrohodnost však podle nezávislých komentátorů silně utrpěla. Rostoucí vlna protestů svědčí i o rostoucí roli internetu; účast na demonstracích se domlouvala hlavně přes sociální sítě.
Změna v informování o protestech následovala poté, co ve čtvrtek premiér Vladimir Putin v Moskvě a zakrátko i prezident Dmitrij Medveděv v Praze připustili, že i nespokojení občané mají právo vyjádřit svůj názor. Putin současně zdůraznil, že nepřipustí prozápadní revoluci, jaká se v nedávné minulosti odehrála například na Ukrajině.
„Nesystémová“ opozice se uplatnění práva na demonstrace většinou marně domáhá; v Moskvě ji úřady už roky odmítají povolit akce v centru města, kde smějí manifestovat jen prokremelské spolky a opoziční demonstrace policie zpravidla rozhání. První dva dny povolebních protestů v metropoli si vyžádaly téměř tisícovku zatčených.
