Putin je unavený, kandidovat ale musí. Až skončí, systém padne, domnívá se odborník
Kdo bude příštím ruským prezidentem? Málokdo pochybuje, že svůj post znovu obhájí současná hlava federace Vladimir Putin. V nejvyšších patrech Kremlu si ale budoucností svého šéfa nejsou jistí. A pochyby má mít i on sám.
Ačkoli mu průzkumy přisuzují podporu kolem 60–70 procent hlasů, v zákulisí se mluví o tom, že by Vladimir Putin mohl brzy dovládnout. Na základě rozhovorů s akademiky, vládními postavami i těmi, kteří mají k vládě blízko, to zjistil britský deník Independent.
Podle něj bude Putin ve volbách kandidovat hlavně proto, že musí. Sám prý cítí únavu. I proto s oznámením kandidatury váhá. Že bude obhajovat prezidentský post, oznámí zřejmě až v prosinci. Volební kampaň tím omezí na minimum.
Krátká kampaň bude méně náročná a ukrátí i opoziční čas pro útoky. Opozice se stále nemůže shodnout na společném kandidátovi, což Putinovi také nahrává. Jednoho z hlavních kandidátů odpůrců, Alexeje Navalného, chce Putin navíc porazit spíše na obrazovkách než v ulicích. Tedy pokud Navalného do voleb Kreml vůbec pustí. Kvůli jeho odsouzení se to zatím nezdá příliš pravděpodobné.
Blíží se prezidentské volby 2018. Kdo z devíti kandidátů na prezidenta zvítězí? Sledujte volební speciály s komentáři i okamžitými online výsledky. První kolo prezidentské volby 2018 se bude konat už 12. a 13. ledna. Pokud žádný kandidát nezíská dostatečnou převahu, druhé kolo prezidentských voleb 2018 se uskuteční o dva týdny později, 26. a 27. ledna.
Na rozdíl od minulých kampaní je Putinovo slábnutí vidět i na programu. Nepřichází s žádným konceptem reforem. Rusko přitom stále ohrožuje hospodářská krize. „Tyto volby jsou méně o budoucnosti, jako spíše o konci,“ domnívá se profesor na moskevském Státním institutu pro mezinárodní vztahy Valerij Solovej.
Na Putina spoléhá především okruh jeho spolupracovníků. Domnívají se, že konzervativní prezident nebude chtít na svém okolí nic měnit. Bojí se o funkce a přísun peněz. „Potřebují ho víc než on je. První den po jeho odchodu přijdou otázky. Kde se berou peníze? A kdo jsou ve skutečnosti oni?“ domnívá se bývalý poradce Kremlu Gleb Pavlovsky.
Starosti jim ale dělá prezidentova únava. Putin prý dokonce zvažoval, že funkci opustí, což by znamenalo prosincové předčasné volby. Do úvahy připadalo i zřízení funkce viceprezidenta či nějakého kolektivního orgánu, na něž by přenesl část pravomocí.
V setrvání a další kandidatuře nakonec Putina přesvědčilo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. A také to, že se na jeho místo nenašel vhodný nástupce. Jednotlivé frakce ve vládních kruzích se nejsou schopny dohodnout, kdo by měl po Putinovi úřad převzít.
„Nebude žádný druhý Putin. Až odejde, systém padne. Nejsou peníze, takže situace může dojít do bodu, kdy nemůžete vyřešit místní problémy. V tu chvíli začnou stávky, zapojí se Moskva, budou protesty, hromadné akce. Nic z toho nemůžete předpovídat. Naposledy jsem něco takového cítil na konci Sovětského svazu. A lidé kolem mě říkají to samé,“ myslí si Solovej.
