Likvidaci podle Putinova rozhodnutí bude podléhat produkce, která má původ v některém ze států, jež vyhlásily proti Rusku sankce za anexi Krymu a podporu donbaských separatistů. Před rokem Moskva zavedla proti těmto zemím protiopatření, které vyřadilo jejich zemědělské produkty a potraviny z distribuce na ruském vnitřním trhu. Týká se to hlavně států Evropské unie, v menší míře USA a Kanady.
Kontrola ruského embarga ale byla obtížná a mnozí evropští vývozci si podle ruských médií poměrně snadno našli cestu, jak své výrobky do Ruska dostat a sankce Kremlu obejít. Často využívaný byl údajně tranzit přes Bělorusko či Kazachstán, které s Ruskem spojuje celní unie. Evropské potraviny, zejména ovoce, mléčné výrobky nebo ryby, se tak například do ruských obchodů dostávaly jako produkce běloruská.
Pomůže dekret proti kontrabandu?
Zda Putinův dekret situaci z hlediska ruských kontrolorů zlepší, není jasné. Dosud ruští celníci evropský „kontraband“ od hranic většinou vraceli do země původu. Od nynějška má být zboží ničeno, pokud ho nedovážejí fyzické osoby pro svou potřebu nebo nejde-li o tranzit do třetích zemí.
List Kommersant napsal, že na ruských hranicích už nyní existují speciální pece, v nichž se nebezpečná nebo nezákonně dovážená produkce likviduje. Jde ale většinou o malé objemy a adaptace zařízení na ničení většího množství potravin by byla nákladná. Ruský list nevylučuje, že Putinův dekret má působit spíš jako propaganda. Dva až tři případy likvidace budou prý široce publikovány v naději, že odstrašující efekt bude dostatečný.
