Úvěr má obnášet 130 miliard eur (3,2 bilionu korun) a soukromí investoři jsou ochotni Řecku odpustit 100 miliard eur z jeho dluhu. Nepopulárními úsporami chce řecká vláda zabránit státnímu bankrotu.
Pro úsporná opatření hlasovalo 199 poslanců, 74 jich bylo proti. Pro program hlasovali hlavně socialisté z Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) a konzervativci ze strany Nová demokracie (ND), ale i mezi nimi se podle agentury AP našli rebelové, kteří hlasovali proti.
Podle AP po hlasování vyloučili kvůli nepodpoření balíčku nebo jeho částí ze svých řad 22 poslanců socialisté a 21 konzervativci. Parlamentní většina dvou hlavních vládních stran v třísetčlenném parlamentu se tak snížila z dosavadních 236 na 193.
Třetí strana vlády národní jednoty, populistická Lidová ortodoxní výzva (LAOS), byla už předem rozhodnuta pro balík nehlasovat.
Řecký premiér Lukas Papadimos poslance před hlasováním varoval, že případným odmítnutím balíčku by se dopustili velké chyby, neboť by to ohrozilo pozici Řecka v Evropě. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos prohlásil, že bankrot a vystoupení z eurozóny by bylo pro Řecko mnohem horší než přijmout podmínky pomoci.
Střety podle agentury AP propukly okolo 18. hodiny místního času (17:00 SEČ), když asi stovka protestujících začala před parlamentem vyjadřovat svůj odpor pomocí kamenů a zápalných lahví. Policie proti nim zasáhla slzným plynem a ohlušujícími granáty.
Později se násilnosti rozšířily po centru Atén, kde protestující zapálili 45 budov a plenili v obchodech, kinech, bankách a restauracích. Podle AP bylo zraněno 50 policistů a nejméně 70 protestujících bylo hospitalizováno. Kromě toho bylo 67 osob bylo zatčeno a dalších 70 zadrženo.
Podle řecké televize se násilí rozšířilo i na ostrovy Korfu a Kréta, do Soluně a do měst Volos a Agrinio v centrálním Řecku. Ve Volosu požár poničil tamní radnici a finanční úřad.
Nejhorší násilnosti od roku 2008 odsoudil i Papadimos. „Pro vandalismus, násilí a ničení není v demokratické zemi místo a nebudou tolerovány,“ prohlásil v neděli v parlamentu.
Německo vyzvalo Atény, aby radikálně změnily přístup k řešení dluhové krize, pokud si přejí zůstat v eurozóně. „Řecké sliby pro nás již nejsou dostatečné,“ řekl v rozhovoru pro dnešní vydání listu Welt am Sonntag německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Podle něj ukazují průzkumy veřejného mínění, že většina Němců je ochotná Řecku pomoci, je ale nutné, aby to nebyla „bezedná díra“.
Před parlamentním „ne“ již v sobotu varovali šéf řeckých socialistů a bývalý premiér Jorgos Papandreu i šéf konzervativců Antonis Samaras. Později se k nim připojil řecký premiér Lukas Papadimos.
„Vznikly by podmínky pro nekontrolovaný ekonomický chaos a sociální exploze,“ prohlásil Papadimos v sobotním večerním projevu k národu o možnosti, že úspory budou zamítnuty. Nesouhlas se škrty by podle něj zemi uvrhl do víru recese, nezaměstnanosti, nestability a vleklé bídy, což by dříve či později vedlo k opuštění eura. Řečtí komunisté jeho slova odmítli jako „lži a panikaření“.
Hlavní finanční tahoun eurozóny - Německo - před dnešním hlasováním stupňoval tlak na Řecko: Berlín prohlásil, že Evropa potřebuje činy a ne slova. „Řekové musejí dokončit domácí úkol, aby získali konkurenceschopnost - ať už skončí novým záchranným programem, nebo jinou cestou, kterou se vůbec nechceme vydat…,“ řekl v rozhovoru pro Welt am Sonntag německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Na otázku, zda „jinou cestou“ míní opuštění eurozóny, odvětil: „Vše je jen v rukách Řeků samotných. Ale i v takovém případě (odchod z eurozóny), který téměř nikdo neočekává, zůstanou součástí Evropy.“
Řečtí poslanci by po svém dnešním odpoledním jednání měli o úsporných škrtech hlasovat údajně nejdříve ve 23:00 SEČ. Schválení návrhu zákona o dalších škrtech je pro Řecko klíčové, pokud chce ze zahraničí získat druhý záchranný balík finanční pomoci ve výši 130 miliard eur (3,2 bilionu korun). V opačném případě hrozí zemi možná již příští měsíc bankrot. Řekové mají letos ve státním rozpočtu podle požadavku eurozóny uspořit dalších 325 milionů eur.
