„Evropa, to je politický projekt,“ připomněl Schwarzenberg. „To, že tento projekt byl ekonomicky obrovsky úspěšný a jedním z nástrojů tohoto úspěchu je euro, je dobré, ale euro nebylo nejvyšším politickým cílem, a proto bychom z něj nyní neměli dělat fetiš, na kterém údajně všechno visí“, myslí si šéf české diplomacie.
Schwarzenbergův vztah k euru dokládá i jeho vyjádření z poloviny října, kdy prohlásil, že Česko euro jednoho dne přijme, protože to slíbilo při vstupu do Evropské unie, teď to však podle českého ministra zahraničí není aktuální problém. To Schwarzenberg řekl v říjnu při setkání se svým britským protějškem v Londýně. Česko by tak podle Schwarzenberga mohlo do měnové unie vstoupit nejdříve v letech 2018 až 2020.
Kvůli aktuálním problémům eurozóny se v otázce eura podobně vyjádřil například také guvernér České národní banky Miroslav Singer nebo premiér Petr Nečas. Eurozóna se podle dřívějších vyjádření premiéra výrazně mění z měnové unie na transferovou a dluhovou unii a hlubší integrace není řešením jejích nynějších problémů. Společnou evropskou měnu Česko přijme až ve chvíli, kdy splní maastrichtská kriteria, eurozóna bude stabilní a nová měna bude výhodnější než udržení koruny.
Hlavní roli by mělo hrát Německo, myslí si Schwarzenberg
Podle Schwarzenberga by hlavní roli při záchraně eura mělo hrát Německo. „V zásadě sdílím názor mého polského kolegy Radka Sikorského,“ připomněl prohlášení šéfa polské diplomacie, který před časem vyzval Německo k tomu, aby ukázalo své vůdčí schopnosti a zabránilo rozpadu eurozóny.
Kořeny současné krize, která sužuje hlavně eurozónu, ale ohrožuje celou Evropskou unii, Schwarzenberg vidí v nedostatku morálky, v jistém „blahobytném zpustnutí“. „Politici po desetiletí nechávali státy úmyslně žít nad poměry a rozdávali s vidinou příštích voleb,“ říká český ministr zahraničí. Suchou nit nenechal ani na finanční branži. V ní podle něho „letěla přes palubu všechna tabu, hrálo se o prachy, které těm gamblerům vůbec ani nepatřily“.
