Výkyvy u těchto krátkodobých finančních nástrojů se považují za projev důvěry, či nedůvěry investorů v danou zemi. A ve stavu ohrožení, tedy nad sedmiprocentní laťkou, zůstaly i desetileté bondy.
Rostoucí skepse se také postarala o posunutí prověrky španělských bank. „Odkládá se na září,“ prosáklo včera z Madridu. Původní termín zněl konec července. Analytici mají jasno: finanční mizerie bank pod Pyrenejemi převyšuje sto miliard eur, které slíbila eurozóna. Experti ze svazu IIF mluvili dosud o špatných pohledávkách ve výši 260 miliard eur, z nichž se dá 184 miliard odepsat. Zbývá díra 76 miliard eur.
Státy, o jejichž finančním zdraví trhy nepochybují, prodávají obvykle krátkodobé dluhopisy s výnosy výrazně pod jedním procentem. Například Německo, jehož obligace platí za kotevní, udalo při aukci srovnatelnou se včerejším španělským počinem bondy s úrokem 0,1 procenta.
O tomto „výkonu“ si mohou Španělé nechat zdát. Jejich jednoroční dluhopisy jsou teď nejdražší od zavedení eura. Emise s tímto vyústěním byla mimo jiné důležitá také proto, že šlo o první prodej od nedělních parlamentních voleb v Řecku. A zároveň první od doby, kdy se kabinet Mariana Rajoye shodl s EU na mezinárodní finanční pomoci. Oficiální žádost měla být ještě před pár dny otázkou času.
To se ale může změnit. Specialisté z podnikových poradenství Oliver Wyman a Roland Berger tvrdí, že potřeba nebude sto miliard eur, jak zní předběžná dohoda s unií, ale až 150 miliard eur. Příštím testem projde království Juana Carlose zítra. Do oběhu uvede obligace se splatností do pěti let.
