Ruské bezpečnostní síly v sobotu ráno zadržely čtveřici údajných pachatelů krvavého pátečního teroristického útoku v koncertní síni v Krasnogorsku u Moskvy. Počet známých obětí přitom dál vzrůstá, ruské úřady nyní uvádí 133 mrtvých a pátrání v troskách vyhořelého koncertního sálu dál pokračuje. Ruská tajná služba FSB, jejíž šéf Alexandr Bortnikov informoval prezidenta Vladimira Putina o zadržení celkem 11 osob, naznačila spojení s Ukrajinou, proti které Rusko už přes dva roky vede útočnou válku.
Neděle bude v Rusku z rozhodnutí Kremlu dnem celonárodního smutku za oběti „barbarského a krvavého teroristického činu“. Je možné, že jejich počet bude dál vzrůstat, šéfredaktorka jedné z prokremelských televizí v sobotu už uváděla, že mrtvých je 143. Úřady dosud tento údaj nepotvrdily.
Kyjev své spojování s teroristickým činem jednoznačně a opakovaně odmítá. K útoku před začátkem pátečního koncertu rockové skupiny Piknik se už v pátek naopak přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS), o autenticitě zveřejněného prohlášení ale panovaly pochybnosti. Dnes na sítích prostřednictvím své propagandistické agentury Amak uvedla, že akce byla součástí války zuřící mezi IS a zeměmi, které bojují s islámem.
Ruský prezident Putin odpoledne v televizním vystoupení k národu ale zdůrazňoval údajné ukrajinské souvislosti, byť Kyjev přímo neobvinil. Prohlásil, že útočníci před svým zadržením prchali směrem k Ukrajině a že na ukrajinské straně pro ně bylo chystáno „okno“ pro překročení státní hranice.
„Teď víme, v jaké zemi se ti zatracení parchanti pokoušeli ukrýt - na Ukrajině. V zemi, která se rukama západních liberálních režimů deset let přeměňovala v centrum šíření terorismu v Evropě, přičemž v extremistickém šílenství předčila i Kosovo,“ reagovala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.
Pokud se ukáže, že za útokem stála Ukrajina, měla by „dostat jasnou odpověď na bojišti“, prohlásil ruský poslanec, bývalý generál Andrej Kartapolov. Kyjev ruská tvrzení odmítá a Moskvu obvinil, že jen hledá záminku pro další mobilizaci ke své agresivní válce proti Ukrajině.
Ve vyjádření, ze kterého citovaly ruské tiskové agentury, označil Kreml ráno zadržené osoby za „teroristy, bezprostředně se podílející na útoku“. Bezpečnostní složky přitom dál pátrají s cílem odhalit základnu skupiny. Jeden z ruských poslanců, který jako první informoval na sociálních sítích o dopadení podezřelých z útoku v západoruské Brjanské oblasti, uvedl, že v autě, které bylo zastaveno střelbou, byly nalezeny pasy občanů Tádžikistánu.
Také v Krasnogorsku dál pokračuje vyšetřování útoku, vyšetřovatelé například uvedli, že útočníci použili snadno zápalnou tekutinu, aby podpálili koncertní sál, kde se nacházeli diváci, a stříleli z automatických zbraní. Příčinami smrti řady obětí tak byla střelná zranění a otravy zplodinami hoření.
Požár v koncertním sálu, který vypukl po útoku, se z větší části podařilo uhasit. „Nyní pokračuje prolévání konstrukcí. Stále zůstávají jednotlivá ohniska, ale požár byl z větší části zlikvidován,“ napsal ráno na telegramu gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Na místě zasahovalo přes 300 lidí. Ze záběrů na sociální sítích je patrné, že budova je z velké části zničená. Střecha nad hlavním sálem se zřítila.
Agentura Reuters připomněla, že USA mají informace potvrzující prohlášení IS, že stál za teroristickým útokem v Krasnogorsku. Spojené státy v pátek uvedly, že mají k dispozici zpravodajské informace, které potvrzují, že k útoku se hlásí Islámský stát-Chorásán, což je afghánská větev této teroristické organizace. Ta se objevila ve východním Afghánistánu koncem roku 2014 a podle Reuters si rychle si získala pověst extrémně brutálního uskupení.
Páteční útok v Rusku byl sice dramatickou eskalací, ale podle odborníků se tato skupina v posledních letech stavěla proti Putinovi. „Islámský stát-Chorásán se v posledních dvou letech upnul na Rusko a ve své propagandě často kritizuje Putina,“ upozornil Colin Clarke z newyorské výzkumné skupiny Soufan Center.
Americká ambasáda v Rusku před dvěma týdny varovala před bezprostředními plány „extremistů“ zaútočit v Moskvě. Učinila tak jen pár hodin poté, co ruská tajná služba FSB informovala o tom, že se jí podařilo překazit útok buňky IS na synagogu v ruské metropoli. Putin, který před týdnem znovu zvítězil v prezidentských volbách a prodloužil svůj mandát o dalších šest let, varování označil za pokus Západu o zastrašování Rusů.
Rada bezpečnosti OSN páteční útok v ruském Krasnogorsku odsoudila jako „odporný a zbabělý“ teroristický čin. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase vyjádřil solidaritu s oběťmi a důrazně odsoudil útok, ke kterému se přihlásil IS. O hrůzném masakru nevinných civilistů se zmínila italská premiérka Giorgia Meloniová.
Čínský prezident Si Ťin-pching uvedl, že jeho země je teroristickým útokem otřesena a plně podporuje úsilí Ruska o zajištění bezpečnosti. Na krvavý masakr reagoval také indický premiér Naréndra Módí, který ho odsoudil jako „ohavný“.
Německý kancléř Olaf Scholz označil střelbu v Moskvě za strašný teroristický útok proti nevinným. Útok odsoudil i šéf britské diplomacie David Cameron.
