Americký prezident Donald Trump tvrdí, že zvýšení cel na dovoz zboží z Číny přinese ekonomice jeho země miliardy dolarů, které podpoří hospodářský růst. Podle ekonomů se ale stane pravý opak – americká ekonomika zpomalí, vyplývá z analýzy japonské investiční banky Nomura.
Napětí mezi USA a Čínou roste. Spojené státy na začátku května oznámily nové navyšování cel na čínské zboží v hodnotě 200 miliard dolarů z 10 na 25 procent. Trump také pohrozil, že 25procentní taxa začne platit i na zbývající čínské dovozy za 300 miliard dolarů. Odvetná cla zvedla i Čína. Trump tvrdí, že příjmy z cel se částečně podílejí na současném hospodářském růstu USA.
Podle hlavního ekonoma Nomury Lewise Alexandera ale existují důkazy, že v konečném důsledku cla za čínské dovozy zaplatí odběratelé, tedy americké firmy a spotřebitelé. „Upřímně řečeno, pro americký růst to bude spíše brzda, než cokoliv jiného,“ řekl Alexander televizní stanici CNBC.
Americká vláda vybírá celní poplatky od společností, které do USA dovážejí čínské zboží. A to jsou obvykle američtí importéři. Je otázkou, zda cla platí americký dovozce, nebo čínský výrobce. Podle analýzy Federální rezervní banky v New Yorku nicméně v konečném důsledku utrpí zákazníci - průměrná americká domácnost kvůli clům na čínské zboží vydá navíc 831 dolarů (19 tisíc korun) za rok.
Pokud by USA uvalily pětadvacetiprocentní cla na všechny čínské dovozy, inflaci v USA by to v příštích 12 měsících mohlo zvýšit o půl procenta, dodává Nomura.
Zatímco odvetná čínská cla nemohou americkou ekonomiku silněji zasáhnout, protože americký export do Číny je asi čtyřikrát menší než vývoz opačným směrem, Peking našel způsob, jak americké firmy zasáhnout jinou formou. Skoro polovina amerických společností podnikajících v zemi si v průzkumu Americké obchodní komory v Číně stěžuje, že od zvýšení cel jsou terčem přísnějšího dohledu úřadu nebo častějších celních kontrol.
