Odposlouchávanými politiky byli ministři François Baroin (ve funkci v letech 2011 až 2012) a Pierre Moscovici (ministrem financí v letech 2012 až 2014). Nové informace o odposlouchávání ze strany USA zveřejnil francouzský deník Libération a server Mediapart jen týden poté, co server WikiLeaks oznámil, že USA odposlouchávaly od roku 2006 do května 2012 i tři poslední prezidenty Francie. Francie to tehdy odsoudila a mluvčí pařížské vlády označil špionáž mezi spojenci za nepřijatelnou.
V jednom z dokumentů, které získal server WikiLeaks, je například zachycen popis telefonátu mezi ministrem Moscovicim, který je nyní eurokomisařem pro hospodářské a finanční záležitosti, a jedním socialistickým senátorem. Diskutují spolu o špatném stavu francouzské ekonomiky a vyjednáváních o státním rozpočtu.
Moscovici letos 24. června na komunitní síti Twitter v reakci na odposlechy francouzských prezidentů napsal, že by byl v šoku, kdyby se dozvěděl, že i on byl nahráván. „Mezi spojenci a přáteli je to nepřijatelné,“ uvedl tehdy s tím, že by následně požadoval vysvětlení od amerických úřadů.
Si j’ai été écouté par #NSA, je suis profondément choqué et demande explications aux autorités américaines.Inacceptable entre alliés et amis
— Pierre Moscovici (@pierremoscovici) June 24, 2015Informace o tom, že NSA špehovala tři poslední francouzské prezidenty, kterými byli Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy a François Hollande, přinesla minulé úterý francouzská média s odvoláním rovněž na portál WikiLeaks. V Paříži tehdy kvůli těmto zprávám zasedla mimořádně rada obrany státu, kterou svolal prezident Hollande. Zúčastnili se jí kromě hlavy státu i premiér Manuel Valls, několik ministrů a představitelé armády i tajných služeb. Paříž „nebude tolerovat žádné ohrožení své bezpečnosti“, uvedl po schůzce prezidentův úřad.
