Jde přesto o drtivé vítězství, protože ho dosáhl hned v prvním kole proti pěti jiným, vesměs konzervativním protikandidátům.
Podle konečných výsledků má 64letý Rúhání 50,68 procenta, tedy přes 18 milionů hlasů. Volební účast dosáhla 72 procent z celkového počtu zhruba 50 milionů voličů. V předchozích volbách v roce 2009 hlasovalo 85 procent voličů.
Podle shodného názoru mezinárodních odborníků i íránské exilové opozice výsledek voleb nic nezmění na zahraniční politice Teheránu, ani na jeho postoji v jaderném sporu se Západem. Podle deníku Le Monde je totiž skutečná moc nadále v rukou vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který je v zemi nejvyšší autoritou a který měl zásadní vliv na schvalování kandidátů na prezidenta; ti, kteří mu nevyhovovali, byli prostě vyškrtnuti ze seznamu.
Proto také Chameneí mohl podle agentury Reuters ještě před vyhlášením výsledků prostřednictvím Twitteru prohlásit, že „hlasování pro kteréhokoli z kandidátů je hlasováním pro Islámskou republiku a projevem důvěry v tento systém“.
Na druhém místě skončil se značným odstupem starosta Teheránu Mohammad Báker Kálíbáf s necelými 17 procenty, tedy se zhruba šesti miliony hlasů.
Favorit pohořel
Za favorita byl před pátečním hlasováním označován íránský jaderný vyjednávač Saíd Džalílí, který nakonec skončil čtvrtý s 11,4 procenta, tedy přibližně se čtyřmi miliony hlasů.
Podle agentury AP velká vlna podpory Rúhánímu zvrátila vývoj volebního klání, které se zdálo být pevně v rukou vládnoucích konzervativních duchovních.
Zatím nejsou hlášeny žádné stížnosti ani incidenty. Nicméně agentura AFP připomíná upozornění zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Íránu Ahmada Šahída, který ještě před pátečním hlasováním prohlásil, že kvůli politickému ovzduší v zemi nelze volby označit za svobodné a spravedlivé.
