Reforma penzijka má nečekaný háček. Každý nový klient bude ztrátový, varují správci fondů
- Vláda slibuje díky reformě penzijního spoření až milion korun navíc na důchod. Penzijní společnosti ale varují před opačným výsledkem.
- Nižší poplatky podle nich ochromí nábor nových klientů, jejichž počet by mohl klesnout až o 80 procent.
- „Každý nový klient bude generovat ztrátu,“ varují penzijní společnosti.
Reforma důchodového spoření schválená v pondělí vládou přinese zcela opačný výsledek, než jaký Ministerstvo financí svým návrhem zamýšlí. Je o tom přesvědčen šéf Asociace penzijních společností (APS) Radek Moc. „Místo stovek tisíc nových účastníků se jich bude dařit lákat jen zlomek,“ říká.
Důvodem bude podle Moce zásadní pokles poplatků účtovaných správci takzvaného penzijka, k němuž dojde zřejmě už od ledna. Až 15procentní poplatek za zhodnocení majetku klienta má úplně zaniknout a poplatek za správu hodlá kabinet srazit na polovinu, přesněji na 0,5 procenta.
„Je to naprosto zásadní změna, protože penzijní společnosti dnes vybírají celkový poplatek okolo dvou procent, tedy jeden z nejvyšších v Evropě,“ argumentuje ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní destabilizace systému nehrozí.
Od snížení poplatků a dalších opatření, jako je odvážnější investiční strategie a štědřejší státní podpora mladých, si vláda slibuje vyšší výnosy lidí. Odhaduje, že úpravy přinesou běžnému spořiteli jeden milion korun navíc v případě, že si začne ukládat peníze před dosažením třicítky. Nyní většina účastníků za 25 let naspoří přibližně 600 tisíc korun. Nově by měli být v systému o deset let déle.
Propad nastane už příští rok
Zatímco nyní penzijní společnosti získávají zhruba sto tisíc nových klientů za čtvrtletí, od příštího roku očekávají drastický propad. „Už v prvním roce platnosti reformy se ukáže, že poplatková politika je nastavena chybně a bude se znovu měnit,“ míní Moc.
Výsledky za první kvartál 2027 ještě vylepší přeliv nových účastníků z posledních dvou měsíců letošního roku, který zpravidla bývá významný. „Už druhé a třetí čtvrtletí příštího roku ale přinesou špatná čísla. Odhaduji, že z aktuálního jednoho sta tisíc nových klientů za kvartál se příliv sníží na dvacet tisíc. Bude tak názorně vidět, jak systém prudce padá dolů,“ varuje prezident APS.
Penzijní společnosti upozorňují, že problémem bude právě redukce poplatků. V současnosti umožňují hradit distribuci produktů důchodového spoření, kterou zajišťuje síť finančních poradců oslovováním lidí. Po zrušení poplatku za zhodnocení a snížení poplatku za správu na 0,5 procenta však už nebude možné podle Moce poradce platit. „Že se zdvojnásobí státní příspěvek pro lidi do třiceti let, je skvělé, ale někdo jim to musí říct a přesvědčit je, aby si spoření založili. A bez zapojení poradců to fungovat nebude. Zboří se most, jehož pomocí se noví účastníci do systému dostávají,“ zdůrazňuje Moc.
Postoj penzijních společností částečně chápe bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma. „Jestliže chci od správce portfolia vyšší výkon, tak si myslím, že by měl mít nějakou odměnu, jinak mu beru motivaci. Při takto nízkých poplatcích je obtížnější hledat rizikovější aktiva s dodatečným výnosem, ale s rozumným rizikem,“ upozorňuje v pořadu FLOW Tůma. Ve výsledku to bude podle něj znamenat orientaci na jednoduché zahraniční produkty typu amerických ETF a například zastavení investic ze strany tuzemských důchodových fondů do bydlení v Česku.
Nyní má důchodové spoření se státní podporou přibližně 3,9 milionu lidí. Pokud by reforma osekala poplatky o něco mírněji, mohl by se v budoucnu počet účastníků zvýšit až na 5,5 milionu. A to je přesně to, co by stát uvítal.
Příliš velké snížení poplatků
APS v diskuzích o poplatcích odkazovala na studii společnosti EY, která náklady sektoru spočítala na 0,82 procenta, a upozorňovala, že poplatek za správu by pod tuto hranici neměl klesnout. Poradci rezortu financí pak doporučovali snížení poplatku na 0,65 procenta. Rezort financí však nakonec zvolil ještě radikálnější změnu.
„Původně zamýšlený poplatek ve výši 0,65 procenta by znamenal, že hospodaření penzijních společností by končilo v takzvané černé nule. Počítali jsme také s přechodným obdobím pro náběh reformy, kdy by se situace náborem nových účastníků mírně zlepšila. Pokles poplatku na 0,5 procenta už od ledna to ale naprosto vylučuje. Jednoduše řečeno: každý nový klient bude generovat ztrátu,“ dodává šéf APS.
Šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO) má opačný názor. „Heslem je peníze lidem, ne bankám. Snížení poplatků se jim líbit nebude. Ale poradí si s ním jako si v minulosti poradily s poklesem poplatků u běžných bankovních služeb,“ prohlásila v červnu při představení reformy.
Podle Moce je však mezi finančními ústavy a penzijními společnostmi zásadní rozdíl. „Poplatky tvoří naše jediné příjmy, jiné nemáme,“ podotýká. Navíc většina správců penzijka působících v Česku pod finanční domy nespadá. Týká se to jen tří z celkových devíti.
Ministryně financí postoj nezměnila. Pouze připouští, že penzijní společnosti budou muset jinak hospodařit. „I ony musejí provést úspory, je to na nich. My chceme, aby co nejvíc peněz zůstalo lidem,“ připomíná hlavní motto reformy.
Vyjde sázka na státní osvětu?
Balík změn předpokládá, že účastníkům do 30 let se zdvojnásobí státní podpora na 40 procent vložené částky při měsíční úložce mezi 500 a 1700 korunami. U vyšších úložek stát v současnosti vyplácí maximálně 340 korun. Zároveň se má u spoření založeného pro děti snížit limit pro přiznání státní podpory z 500 na 100 korun měsíčně. Náklady odhaduje rezort financí na 1,1 až 1,6 miliardy korun ročně.
Dále se začne plošně využívat takzvaná strategie životního cyklu. Klienti do 50 let budou investovat převážně do výnosnějších, byť rizikovějších akcií a teprve později zvolí konzervativnější, bezpečnější formu. Cílem je zajistit mnohem vyšší zhodnocení vložených peněz v úvodní etapě investování, kterou nyní nabízejí dynamické penzijní fondy. Zároveň zaniknou staré transformované fondy, které střadatelům dlouhodobě nepokrývají ani inflaci.
Podle Schillerové by sněmovna mohla začít reformu projednávat už příští měsíc. Osvětovou kampaň si přitom vláda plánuje dělat sama. „Vstup do penzijního spoření je dnes ryze dobrovolný. Naše opatření výrazně posílí motivaci klientů ke vstupu,“ věří ministryně.
Jste ročník narození 1970 až 1996? Exguvernér ČNB v pořadu FLOW popsal, co vás v českém důchodovém systému čeká
