Itálie - Krize nekončí. Rodiny drží nad vodou důchodci | E15.cz

V Itálii krize neskončila. Řadu rodin musí držet nad vodou důchodci, šanci cítí populisté

V Itálii krize neskončila. Řadu rodin musí držet nad vodou důchodci, šanci cítí populisté
Euro měna
• 
ZDROJ: profimedia.cz

ČTK

Devětaosmdesátiletá matka Roberta Biondiho má Alzheimerovu chorobu, kvůli níž neopouští domov a svého syna už nepoznává. Přesto je hlavním živitelem rodiny právě ona. Měsíční penze 800 eur (zhruba 20 200 korun) pokryje životní náklady nejen jí, ale i Robertovi a jeho synovi. Oba jsou nezaměstnaní a podle agentury Reuters mají jen malou šanci, že nějakou práci na hospodářsky nedostatečně vyvinutém jihu Itálie najdou.

"Nemám nejmenší tušení, co budu dělat, až matka zemře," říká 53letý Roberto při nákupu jídla v pobřežním městě Herculaneum pod sopkou Vesuv. Sám žádné dávky nepobírá. "Jsem chudý a nestydím se to přiznat, v Itálii jsou miliony takových, jako jsem já. Tahle země nefunguje," dodává.

Volby se v Itálii budou konat 4. března. Dosud se valná část kampaně odvíjela kolem rozdělujícího tématu imigrace, voliče ovšem podle průzkumů veřejného mínění více sužuje stav hospodářství, které se ještě nezotavilo z finanční krize z roku 2008. Podle vlády je nejhorší zažehnáno; to ale většina Italů nepocítila, což vysvětluje, proč vládnoucí Demokratická strana v předvolebních odhadech v oblibě u voličů pokulhává.

Lidl razantně navyšuje nástupní mzdy

Počet Italů, jimž hrozí chudoba, stoupl podle Eurostatu od roku 2008 o více než tři miliony osob, což je nejvíce v EU. Ve stejném období se například tři miliony Poláků od prahu chudoby bezpečně vzdálily. Za deset let se na Apeninském poloostrově ztrojnásobil počet osob žijících v absolutní chudobě: v roce 2016 si 4,7 milionu Italů nemohlo dovolit základní zboží a služby.

Biondiho problémy se táhnou od roku 2006, kdy musel zavřít malý krámek s oblečením, který si otevřel zamlada v roce 1983. Jako mnoho dalších Italů chová přesvědčení, že počátek úpadku italského hospodářství se kryje s přijetím eura v roce 2002. "Předtím se mi dařilo, ale pak peníze došly," říká. V oblasti se nerozvinulo žádné větší průmyslové odvětví, a tak novou práci nikdy nenašel.

Nezaměstnanost v Itálii dnes dosahuje 10,8 procent; na jihu práci nemá 18,3 procent lidí v aktivním věku, mezi mladými dokonce 46,6 procent. Robertův 24letý syn Danilo nevkládá žádné naděje do pracovní kariéry v Itálii a plánuje se na konci měsíce přestěhovat do Londýna.

Příliv chudoby a nedostatku ekonomických příležitostí vedl k nárůstu emigrace. Mezi lety 2006 a 2017 vzrostl počet Italů, kteří nahlásili, že žijí v zahraničí, o 60 procent, tedy ze tří na pět milionů. Nadace Fondazione Migrantes, která sleduje migrační toky, předpokládá, že jich je ovšem mnohem víc.

Separatistická Liga severu hrozí italexitem. Požaduje jiná fiskální a imigrační pravidla

Nedůvěra v budoucnost se odráží i na poklesu porodnosti. V roce 2016 se podle statistik narodilo v Itálii 373 075 dětí, tedy o 22 procent méně než v roce 2008. Itálie mladým poskytuje jen minimální sociální zabezpečení. Pouhá čtyři procenta veškerých sociálních výdajů připadne lidem do 40 let, zatímco 72,2 procent připadne Italům starším 65 let - z toho důvodu hrají penzisté tak důležitou roli v rodinných financích.

Pokud v domácnosti žije jeden důchodce, snižuje to podle statistického úřadu Istat o polovinu riziko, že rodina poklesne do extrémní chudoby. I tak to není jistá záchranná síť.

Práci nemá ani 48letá Angela Grossiová. Matka jí sice finančně vypomáhá, ale ani to nestačilo na pokrytí nájmu, a tak se před čtyřmi lety se svými dvěma syny odstěhovala do squatu. S dalšími 60 rodinami žili v římské opuštěné budově, odkud byli loni v srpnu vykázáni. Od té doby žije Angela se svými chlapci, kterým je 12 a 14 let, pod stanem v otevřeném podloubí kostela, necelý kilometr od italského parlamentu. "Řím je plný lidí, co přespávají v podloubích, na ulicích, pod mosty, ale nikdo se na ně ani nepodívá. Všem je to jedno," říká Angela.

Takřka všechny politické strany vzhledem k všeobecné nespokojenosti se stavem italské ekonomiky sestavily dlouhé seznamy nákladných příslibů, jež by mohly - budou-li uzákoněny - italskými financemi pohnout.

Středopravá strana Vzhůru, Itálie bývalého premiéra Silvia Berlusconiho slibuje zdvojnásobení minimálního důchodu na zhruba 1000 eur (přibližně 25 300 korun) a chce umožnit předčasný odchod do penze. Vládnoucí Demokratická strana tvrdí, že zvedne minimální důchod na 750 eur (zhruba 19 tisíc korun) a poskytne rodinám dávku 400 eur (asi 10 tisíc korun) měsíčně na každé dítě do tří let.

Ferrari zvýšilo zisk. Podívejte se, které  supersporty šly nejlépe na odbyt

Většina stran také nabízí různé systémy sociálního zabezpečení. Hlavním návrhem populistického Hnutí pěti hvězd je například zavedení všeobecného měsíčního základního příjmu 780 eur (zhruba 19 800 korun) pro chudé.

"Vypořádat se s chudobou tak, že se všem dají peníze v naději, že problém zmizí, je tím nejvíce zjednodušujícím řešením. Ve skutečnosti se jedná o velmi nákladné opatření, které vytváří další problémy, prohlubuje mimo jiné past chudoby," říká ekonom Roberto Perotti.

Pro Biondiho ovšem představuje vyhlídka na všeobecný základního příjmu dar z nebes a 5. března dá hlas Hnutí pěti hvězd. "Současná vláda lidem jako já nepomáhá," říká. "Však horší už to být nemůže, ne?" dodává.

Autor: ČTK
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud