Prudký růst kryptoměn nevzrušuje jen investory, ale i státy jako Velká Británie nebo Austrálie. K významným hráčům, kteří deklarovali zájem o vytvoření národní digitální měny, se nově přidalo i Rusko. Pracovní skupina vytvořená prezidentem Vladimirem Putinem bude nyní zjišťovat, jak by mohlo emitování „kryptorublu“ napomoci v obcházení ekonomických sankcí Západu.
Podle Putinova ekonomického poradce Sergeje Glazeva by to byla efektivní cesta. „Tento nástroj nám z pohledu citlivých státních činností velmi vyhovuje. Mohli bychom narovnat účty s partnery po celém světě bez ohledu na sankce,“ citoval Glazeva portál Financial Times. Dodal také, že virtuální obdoba nynější měny by byla „tím samým rublem“, její oběh by byl ale omezený tak, aby mohl Kreml sledovat pohyb veškerých transakcí.
Ruská centrální banka přitom v minulosti varovala, že kryptoměny naplňují veškeré znaky finanční pyramidy. Putin kvůli tomu v létě minulého roku pověřil svůj kabinet přípravou regulací, teď ale ruský prezident volá po nastartování vlastní e-měny.
Podobné úmysly mají i další státy. Na nastartování národních kryptoměn se pracuje mimo jiné i v Estonsku nebo v krizí zmítané Venezuele. Stejně jako Rusové i představitelé Venezuely vidí v národní kryptoměně cestu, jak se vyhrabat z ekonomické pasti. Jakékoliv státy s podobným záměrem přitom boří původní koncept kryptoměn, který byl koncipován tak, aby byly nezávislé na vlivu vlád.
Ačkoliv kryptoměny poskytují svým vlastníkům anonymitu, není jasné, jak by kryptorubl pomohl ruským společnostem a fyzickým osobám uniknout mezinárodním sankcím nebo se vyhnout odhalení amerických úřadů. Stejně tak Rusové neobjasnili, zda bude kryptorubl vydávat ruská centrální banka, nebo komerční banky. Není také jasné, komu bude umožněno otevření účtu.
