TOP 10 manažerských chyb, které změnily dějiny byznysu. Uber, Boeing i FTX ukazují, co všechno může selhat
Nejde jen o špatná rozhodnutí – některé manažerské chyby stály firmy miliardy dolarů, pověst i životy. Od Uberu přes Boeing až po FTX – zde je deset příběhů, které ukazují, že arogance, spěch nebo strach z inovací mohou potopit i ty největší korporace.
1. Toxická firemní kultura vedla k pádu CEO
Travis Kalanick spoluzaložil Uber v roce 2009 a rychle z něho udělal globální fenomén, který změnil způsob, jak lidé cestují po městech. Agresivní expanze, boj s regulacemi a neochota dělat kompromisy z něho udělaly symbol disrupce. Jenže stejná nekompromisnost vedla i k vytvoření toxické firemní kultury. V roce 2017 vyplavaly na povrch skandály zahrnující sexuální obtěžování, diskriminaci, šikanu zaměstnanců, tajný software pro obcházení místních předpisů i snahu špehovat konkurenci.
Uber mimo jiné čelil obviněním, že rezervoval tisíce falešných jízd u svého konkurenta Lyftu, aby mu snížil zisky a zhoršil služby. Zaměstnanci také údajně pravidelně špehovali politiky či celebrity včetně Beyoncé. Vyšetřování vedené někdejším ministrem spravedlnosti Erikem Holderem odhalilo hluboké systémové problémy.
Tlak investorů a veřejnosti nakonec donutil Kalanicka k rezignaci na pozici CEO. Jeho odchod se stal symbolickým momentem, kdy si Silicon Valley muselo přiznat, že růst za každou cenu má své meze. Uber přežil, ale musel projít nákladnou očistou – a za restart zaplatil miliardy.
2. Zisk převážil nad bezpečností a důsledky byly fatální
Na konci roku 2018 a začátku roku 2019 se odehrály dvě tragické havárie letounu Boeing 737 MAX – v Indonésii a Etiopii –, které si vyžádaly celkem 346 životů. Vyšetřování odhalilo, že klíčovou roli sehrál nový softwarový systém MCAS, který měl kompenzovat konstrukční nedostatky, ale nebyl pilotům dostatečně vysvětlen a mohl letadlo samovolně strhnout k zemi. Boeing tlačil na rychlou certifikaci, aby držel krok s konkurencí Airbus, a zvolil cestu minimálních úprav, aby nemusel draze přeškolovat piloty.
Kultura bezpečnosti, kdysi chlouba Boeingu, byla podle interních svědectví potlačena ve prospěch obchodních zájmů. Vedení firmy čelilo ostré kritice za to, že ignorovalo varování inženýrů i testovacích pilotů. Americká FAA byla obviněna z nedostatečného dozoru. Stroj byl celosvětově odstaven na více než 20 měsíců a firma přišla o desítky miliard dolarů. Nešlo jen o selhání technologie, manažeři Boeingu podcenili bezpečnostní rizika, výsledkem byly dvě tragédie a odstavení strojů po celém světě.
3. Zaspání digitální revoluce potopilo úspěšnou firmu
Kodak byl po většinu 20. století synonymem pro fotografii – ovládal 90 procent amerického trhu s fotografickými filmy. Už v roce 1975 ale jeden z jeho inženýrů Steve Sasson vyvinul první digitální fotoaparát. Místo nadšení se setkal s odmítnutím: Vedení se obávalo, že digitální technologie by zničila hlavní zdroj příjmů – prodej filmů a chemikálií. Kodak si sice digitální vývoj dál držel „v šuplíku“, ale nebyl ochoten jej pustit na trh s plnou vervou.
Když digitální fotografie začala ve velkém dobývat trh v 90. letech, Kodak už jen doháněl konkurenci. Snažil se zorientovat v novém světě, ale pozdě – a navíc bez skutečné vize, jak se transformovat. Investice do digitálu nestačily pokrýt ztrátu tradičních příjmů. V roce 2012 firma vyhlásila bankrot. Kodak se tak stal varovným symbolem toho, co se stane, když se firma příliš upne k minulosti – a místo aby změnila trh, nechá trh změnit ji.
4. Vize nestačí, musíte mít i produkt
Elizabeth Holmesová založila Theranos s vizí revoluce v laboratorní diagnostice – chtěla umožnit provádět stovky testů z jediné kapky krve. Její příběh, image dalšího „Steva Jobse“ i příslib levnější a dostupnější zdravotní péče přitáhly miliardové investice a uznání vlivných osobností. Jenže technologie nikdy nefungovala tak, jak tvrdila. Testy byly nepřesné, výsledky nespolehlivé a firma tajně používala přístroje jiných výrobců.
Holmesová a její nejbližší spolupracovník Sunny Balwani systematicky klamali investory, partnery i pacienty. Interní kritici byli zastrašováni a propouštěni. Když se v roce 2015 začaly objevovat investigativní články, impérium se rychle zhroutilo. Holmesová byla v roce 2022 odsouzena k 11 letům vězení za podvod. Theranos se stal odstrašujícím příkladem toho, co se stane, když je víra ve vizi důležitější než realita.
5. Neprůhledné podnikání? Ve skutečnosti největší podvod v dějinách krypta
Sam Bankman-Fried v roce 2019 spoluzaložil kryptoměnovou burzu FTX, která se během pouhých dvou let vypracovala mezi tři největší na světě. Platforma spravovala majetek více než milionu klientů, denní objemy obchodů dosahovaly deseti miliard dolarů a její hodnota byla odhadována na 32 miliard. Bankman-Fried vystupoval jako charizmatický vizionář a filantrop, který sliboval etickou alternativu k divokému krypto trhu. Ve skutečnosti ale za uhlazenou fasádou fungoval jeden z největších podvodů v dějinách digitálních financí.
Bankman-Fried systematicky vyváděl prostředky z FTX do sesterské firmy, přes kterou si bral miliardové půjčky „zajištěné“ vlastním tokenem FTT – ve skutečnosti ale šlo o peníze klientů burzy. Obchody probíhaly netransparentně, část impéria fungovala z offshorových struktur, mimo dosah amerických regulací. Když v roce 2022 vyšlo najevo, že FTX nemá dostatek rezerv a nedokáže klientům vyplatit jejich vklady, burza během několika dní zkrachovala. Bankman-Fried vše vysvětloval jako sérii manažerských pochybení, nikdy nepřiznal úmyslný podvod. Soud to ale viděl jinak – v roce 2024 Bankmana-Frieda odsoudil na 25 let za podvody, praní špinavých peněz a za zneužití důvěry.
6. Když je inovace pomalá, zabije to celou značku
Nokia byla v první dekádě 21. století neotřesitelným lídrem v oblasti mobilních telefonů – v roce 2007 ovládala více než 40 procent globálního trhu. Jenže právě v tom roce představil Apple svůj první iPhone a změnil pravidla hry. Nokia dál sázela na vlastní operační systém Symbian, který se však nevyvíjel dostatečně rychle a nedokázal konkurovat uživatelsky přívětivému iOS a později ani Androidu. Firma podcenila význam softwaru a ekosystému aplikací, zatímco svět se rychle přesouval k dotykovým chytrým telefonům.
Namísto razantní inovace přišla série kompromisů a vnitřních zmatků a partnerství s Microsoftem a přechod na Windows Phone už přišel příliš pozdě. V roce 2013 Nokia prodala svou mobilní divizi právě Microsoftu za 5,4 miliardy dolarů – ironicky v době, kdy měla ještě silnou značku, ale ne vizi. Příběh Nokie ukazuje, že i gigant může padnout, když zareaguje na změnu pozdě – a že inovace, která přijde pozdě, jako by neexistovala.
7. Riskování se může zvrtnout v katastrofu
V dubnu 2010 došlo k výbuchu na ropné plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, kterou provozovala společnost BP. Následkem havárie zemřelo jedenáct dělníků a do moře uniklo přibližně pět milionů barelů ropy. Šlo o jednu z největších ekologických katastrof v dějinách ropného průmyslu, která zásadně zasáhla mořský ekosystém i rybářství na pobřeží USA.
Příčinou byla kombinace technických selhání, špatného rozhodování a ignorování varovných signálů. Vyšetřování ukázalo, že BP opakovaně upřednostnila rychlost a úspory před bezpečností. Firma nakonec zaplatila pokuty, odškodné a náklady na úklid ve výši přes 60 miliard dolarů. Případ se podobně jako kauza Boeingu 737 MAX stal symbolem toho, co může způsobit bezohledný přístup k rizikům.
8. Neřízený růst bez zisku splaskl technologickou bublinu
WeWork, původně startup nabízející „revoluci“ kancelářské práce pomocí sdíleného coworkingu, se stal symbolem přepálených očekávání ve světě technologických investic. Zakladatel Adam Neumann na sebe přitahoval pozornost vizí o „komunitě“ a „novém způsobu práce“, což firmě vyneslo valuaci v řádu desítek miliard dolarů. Investoři včetně japonského kolosu SoftBank pumpovali do WeWorku miliardy, přestože firma nikdy nevykázala zisk a její obchodní model byl postaven na dlouhodobých nájmech a krátkodobých pronájmech – byl tedy značně rizikový.
Když se v roce 2019 firma pokusila vstoupit na burzu, otevřelo to veřejnosti pohled do jejího chaotického účetnictví, střetů zájmů a obřích ztrát. Investoři ztratili důvěru, IPO bylo zrušeno a Neumann byl donucen odejít. WeWork se stal odstrašujícím příkladem toho, kam může vést hon za růstem bez ohledu na finanční realitu.
9. Série promarněných šancí pohřbila známou značku
Na přelomu tisíciletí patřilo Yahoo k největším internetovým firmám světa – bylo synonymem pro vyhledávání, e-mail i pro zpravodajství. Jenže místo toho, aby společnost využila svůj náskok, učinila sérii špatných rozhodnutí. V roce 2002 odmítla koupit Google za pouhou miliardu dolarů, o několik let později prošvihla příležitost získat Facebook. Firma se nedokázala adaptovat na rostoucí význam sociálních sítí ani mobilních aplikací.
Management střídal strategii za strategií, ale žádná nedokázala zvrátit klesající trend. Neúspěšné produkty, přehlížení inovací a váhavé vedení nakonec vedly k tomu, že Yahoo přišlo o svou někdejší pozici lídra. V roce 2017 skončila značka jako součást Verizonu, který odkoupil její zbývající aktiva. Yahoo se tak stalo učebnicovým příkladem toho, jak i dominantní hráč může rychle ztratit krok, pokud nedokáže držet tempo s technologickým vývojem.
10. Podcenění změny zničilo ikonu domácí zábavy
Blockbuster byl v 90. letech neotřesitelným lídrem trhu s půjčováním filmů. Měl tisíce poboček po celém světě a silnou značku, kterou znalo každé americké předměstí. Když v roce 2000 přišel začínající Netflix s nabídkou, že se za 50 milionů dolarů nechá koupit, vedení Blockbusteru návrh odmítlo s tím, že streamování je „slepá ulička“. Zůstali věrní fyzickému půjčování a později už jen neúspěšně doháněli rozjetý vlak.
Když Blockbuster konečně spustil vlastní streamovací službu, bylo už pozdě – byla technologicky zaostalá, bez jasné strategie a důvěry zákazníků. Firmu navíc tížila vysoká zadluženost a náklady na provoz kamenných poboček. Roku 2010 vyhlásila bankrot a většinu poboček zavřela. Blockbuster se tak stal symbolem firmy, která ztratila schopnost číst budoucnost a doplatila na to, že včas nevěřila změně.
