AI může usnadnit přechod k udržitelnosti, shodli se řečníci z CPI Property Group, Bakof Group a Prochazka & Partners
Zkratka ESG – environmentální, sociální a správní faktory – se za poslední roky stala nejen módním slovem, ale především velkou a mnohdy komplikovanou výzvou v oblasti udržitelnosti a odpovědnosti pro firmy ve stavebnictví. Na konferenci Udržitelné Česko, kterou tento týden v úterý uspořádala e15, diskutovali zástupci tří významných hráčů z oblasti realit o tom, co pro ně udržitelnost znamená v každodenní praxi a jak se vyrovnávají s nárůstem jejího významu i proměnami.
„Energetická efektivita je cíl, který byl a bude bez ohledu na to, jestli je teď ESG jen trend,“ uvedla Petra Hajná, vedoucí oddělení udržitelnosti ve společnosti CPI Property Group. Všichni diskutující se shodli, že přechod k udržitelnému stavění je nevyhnutelný, ale způsob, jakým je dnes ESG v Evropě aplikováno, často spíš komplikuje, než podporuje inovace.
Zakladatel Bakof Group Dalibor Bárta upozornil, že dlouhé povolovací procesy zásadně brzdí rekonstrukce i nové výstavby. „Klienti kvůli tomu přicházejí o příležitosti, když úřady nejsou schopné reagovat,“ konstatoval.
Přeregulovaný kontinent?
Podle Radka Procházky ze společnosti Prochazka & Partners je ESG silně ovlivněno politickými trendy, zejména nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa. „V Americe jsou v udržitelnosti dál než my,“ řekl Procházka a poukázal na fakt, že se přitom v USA v současnosti právě vlivem Trumpovy administrativy přijímají zákony proti ESG. Evropská regulace podle něj místo podpory často vnáší chaos: „Říká se, že Amerika něco vymyslí, Čína to okopíruje a Evropa zareguluje.“
Procházka upozornil i na to, že státní budovy – často ty energeticky nejnáročnější – bývají z ESG hodnocení vyňaty, a dodal, že „Francie je nejpřeregulovanější a nejhorší příklad, kterým bychom se neměli inspirovat.“
Časově náročné reportování
Extrémní administrativní zátěž je jedním z hlavních problematických rysů ESG. „S týmem trávíme obrovské množství času přípravou reportů,“ popsala Hajná, podle které poté nezbývá čas na samotnou tvorbu. „Chápu, že jsou standardizované reporty důležité, ale už to hodně nabobtnalo a nevím, jestli se v nich banky a investoři vůbec vyznají,“ dodává Hajná.
Pomoci by podle řečníků mohla umělá inteligence, a to jak ve zpracování, tak i vyhodnocování dat. Procházka dodal, že AI by navíc mohla pomoci s celým povolovacím procesem, který podle něj není tak náročný, jak se často tvrdí, jen je špatně nastavený.
Technologický pokrok ve stavebnictví podle panelistů rozhodně existuje, ale není vždy plně využitý. Hajná upozornila například na systémy pro řízení vzduchu podle obsazenosti budovy nebo na potenciál vodíku pro palivové články přímo v budovách. Bárta pak zdůraznil, že klíčová není složitá technologie, ale zdravý rozum: „Používat udržitelné materiály, které se nemusejí po pár letech vyhodit, to je cesta k úspěchu.“ Inspirací by podle něj mohlo být Švýcarsko, které se k udržitelné energii začalo přiklánět už před více než deseti lety.
