Firmy se bojí daně, ne výzkumu. Nový zákon má zlomit strach z kontrol
Vláda připravila klíčovou změnu, která může odšpuntovat vědu a výzkum ve firmách. Ty se až dosud obávají využívat jeho největší výhodu – až stoprocentní daňový odpočet. Vše ze strachu před kontrolami finančních úřadů. Změna, kterou doporučila i Národní ekonomická rada vlády (NERV) jako jeden z bodů, který má pomoci Česko znovu nastartovat, jde ve svém nejpodstatnějším bodu ještě dál. Daňový odpočet zvyšuje na 150 procent, nejistoty ovšem vláda úplně nerozptýlila.
Daňové odpočty na výzkum a vývoj (VaV) jsou v Česku jedním z hlavních nástrojů, jak stát podporuje firemní inovace. Zjednodušeně řečeno, firma si může od základu daně odečíst náklady, které vynaložila na výzkum a vývoj – a to hned dvakrát: jednou jako běžný náklad a podruhé jako daňový odpočet.
Zájem byznysu o tuhle výhodu ovšem dlouhodobě klesá. Podle dat ČSÚ jej v roce 2015 využilo rekordních 1306 firem, v roce 2022 jich bylo už jen 745.
A není to proto, že by neinovovaly. „Daňové odpočty týkající se oblasti výzkumu a vývoje v Česku firmy nevyužívají dostatečně. Stojí za tím formalistický přístup úřadů a přísné kontroly, během kterých se vůbec neřeší, zda společnosti výzkum a vývoj opravdu provádějí, ale pouze, zda mají v pořádku formální náležitosti,“ říká Kateřina Novotná, partnerka daňového a právního oddělení společnosti Deloitte v České republice.
Její zkušenosti potvrzují i sami zástupci byznysu. „Zásadní překážkou je pro nás administrativní náročnost celého procesu, i když i tady vnímáme pozitivní posun,“ říká Filip Molčan, šéf inovací M2C, která se zabývá správou budov, novými technologiemi, údržbou a úklidem.
Je jednou z těch společností, které prý změna zákona možná přiměje k přehodnocení jejího chladného postoje. Přichází totiž doba nástupu AI a pro M2C je to velká technologická výzva. „Zvažujeme nyní aktivní zapojení do výzkumných projektů a spolupráce s výzkumnými institucemi – a v této souvislosti budeme také analyzovat možnosti využití nově navrhovaných zvýhodněných daňových odpočtů,“ doplňuje Filip Molčan.
Nový návrh zákona přichází s navýšením odpočtů z původních 100 na 150 procent, ovšem pouze do limitu 50 milionů korun, což je motivací hlavně pro menší a střední firmy. Podle Kateřiny Novotné je reálná šance, že vzroste počet firem, které budou do výzkumu a vývoje investovat a odpočet využívat. „Na druhou stranu svůj přístup k odpočtu musí změnit také finanční úřady. Odpočet je nástrojem k podpoře konkurenceschopnosti českých firem a celé ekonomiky, nikoliv ‚nekalý způsob‘, jak si snížit daňový základ,“ upozorňuje.
Legislativní změna je na první pohled nenápadná. Je přilepena k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele jako jeho pozměňovací návrh. Zákon je tedy ve druhém čtení a poslanci se jím mají zabývat na schůzi od 11. června.
Nyní systém funguje tak, že firmy musejí náklady projektu nejprve evidovat. Jde o mzdy, materiál, odpisy přístrojů, externí služby a podobně. Následně si náklady odečtou od základu daně navíc. Firmy se ovšem s finančními úřady často přou o to, co je už výzkum a co jen běžný vývoj. Systém je také málo předvídatelný – kontrola může zamítnout odpočet, až když si po několika letech vyžádá podklady.
Stát si chce návrhem nově také více ohlídat svou daňovou pomoc u velkých firem propojených ve skupině. Půjde o takzvaný odpočtový celek, aby firmy využily zvýhodněnou sazbu za všechny společnosti právě v rámci odpočtového celku. Tento koncept přináší podle Kateřiny Novotné dodatečnou administrativu, protože v praxi bude velmi složité určit a sledovat, které společnosti a kdy do odpočtového celku spadají. V praxi může nastat mnoho situací, které budou mít na odpočtový celek vliv – společnosti mají různé hospodářské roky, jsou do skupiny nakupovány nebo naopak prodávány.
Podobné překážky přitom mohou systém sabotovat. „Domnívám se, že pokud se tento přístup nezmění a odpočet bude stále vnímán jako nekalý způsob, jak si snížit daně, a bude zvyšovat pravděpodobnost otevření daňové kontroly, firmy budou i přes zvýšené procento k odpočtu stále skeptické,“ říká Kateřina Novotná.
