Několik dní žila Česká republika tím, že si dvě dámy dovolily vzít na koupaliště jiné plavky, než jsou ženy v tuzemsku zvyklé nosit. Občanské rozhořčení bylo velké – na obou stranách barikády se psaly komentáře, emaily, články. Také se točily z etického i profesního hlediska opravdu bizarní reportáže.
Umíte si představit, že by se Češi dokázali zorganizovat takto efektivně okolo jiného, třeba pozitivního tématu? Zahlcovat veřejný prostor, psát o tématu svým přátelům hromadné emaily, bombardovat poslance a senátory, ať už na sítích nebo na náměstích při mítincích.
Česko je ovšem země, kde se obyvatelé na Facebooku mobilizují kvůli uprchlíkům, kteří v naší zemi nejsou – pokud nepočítáte těch 12 lidí, kteří (i kdyby se rozkrájeli) naši demokracii nepohnou směrem k islamistické diktatuře ani o píď. Nehledě na to, že náš tucet uprchlíků nejspíš ze všeho nejvíc řeší vlastní existenční otázku, než aby demontoval liberální stát.
Proč nás ze židlí nezvedá úroveň školství
Kde jsou ale ty hordy Čechů dožadujících se – co třeba lepšího školství? Proč nevolají po tak základní věci, jako je důstojná mzda pro učitele, a proč nevyvíjí důrazný tlak na zvýšení kvality pedagogického vzdělávání?
Česká republika platí své učitele nejhůř z celé Evropy. Ano, člověk, který rozhoduje z velké části o budoucnosti českých dětí, má často horší plat než prodavači a prodavačky v Lidlu. Nic proti dámám za pultem, ale přece jenom bude jejich dopad na budoucnost České republiky asi menší než v případě lidí, kteří rozhodují o tom, jak kvalitní vzdělání dostanou naši malí občané. Umíte si představit, že by v tak podfinancovaném systému, jakým je naše školství, odváděla většina lidí opravdu kvalitní práci?
Jak napsal trefně Petr Šabata na webu iRozhlas.cz: „Před očima veřejnosti se odvíjí ďábelský plán, podle kterého se z Česka stane chudá země bez budoucnosti. A světě div se – nikomu to nevadí.“
Malé platy, které učitelům nabízíme, můžou za to, že se na pedagogické fakulty nehlásí ti nejlepší z nejlepších a že tam navíc ani ti nejlepší neučí, jak v rozhovoru pro TST popsal minulý rok předseda spolku Otevřeno Tomáš Čakloš: „S opravdu kvalitní výukou a dobrými učiteli jsme se na fakultě setkávali jen vzácně. Přemýšleli jsme, co můžeme udělat, a došli k závěru, že je především potřeba o tom začít mluvit. Je to obrovský problém, protože pedagogická fakulta je místo, kde se rozhoduje o budoucí kvalitě vzdělávání v českých školách – a tím pádem i o jakési úrovni celé společnosti.“
Špatně zaplacení učitelé mají často špatné vzdělání a z českých škol, jak poznamenal jeden uživatel twitteru, pak vychází Češi, které vytočí plavky, ale skomírající české školství ne. Kruh se uzavřel.
