Mírový plán vyvolal dohady o jednotě Washingtonu. Rusko je na tahu pod tlakem ropných sankcí

Washingtonu a Kyjevu se podařilo najít cestu ke změně původně silně kritizovaného mírového plánu, jenž by měl ukončit téměř čtyři roky trvající válku. Bílý dům zdůraznil, že jakákoli dohoda musí zachovat plnou suverenitu Ukrajiny. Po jednáních v Ženevě ale nejsou stále známé žádné detaily. Není tak jasné, zda upravený návrh bude přijatelný pro Rusko. Předchozí pokusy o dosažení míru naznačují, že cesta ke shodě bude složitá.

Jaké zmatky kolem mírového návrhu vznikly?

Během víkendu se objevila řada informací o tom, že původní návrh mírového plánu vznikal za velice podivných okolností. Kritici tvrdili, že návrh s 28 body je formulovaný příliš ve prospěch Ruska. Ukrajina se na jeho základě měla vzdát Krymu, Donbasu, vstupu do NATO i snížit početní stav své armády.

Média spekulovala o tom, že autorem celého dokumentu je v podstatě Moskva, které vyšel silně vstříc zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Podle některých dohadů o jednáních nebyla včas informovaná nejenom Ukrajina, ale ani někteří představitelé americké administrativy včetně ministra zahraničí Marca Rubia.

Bloomberg s odkazem na několik anonymních zdrojů z jednání tvrdí, že tento plán se snažili uvést v život především lidé z okolí viceprezidenta J.D. Vance, především náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll. Údajně právě on oznámil ukrajinským představitelům, že Trumpovi došla trpělivost a Kyjev musí souhlasit s tvrdými podmínkami. Tlaku na něj napomohla i korupční kauza v ukrajinském energetickém sektoru.

Dohady každopádně ukazují, že americká administrativa je v ukrajinské otázce rozdělená. Vicperezident nejspíš chce záležit ukončit za každou cenu, zatímco Rubio je zjevně více ostražitý vůči Moskvě a ochotnější jednat v zájmu Kyjeva.

Je přesto základ plánu dále životaschopný?

Plán vyvolal paniku nejenom na Ukrajině, ale také v Evropě, která se obává o svou bezpečnost. Především Polsko bylo návrhem dotčeno přímo, protože text zmiňuje, že na jeho území budou rozmístěny evropské stíhačky. Premiér Donald Tusk uvedl, že Rusko nemůže vnucovat svoje požadavky Ukrajině a Polsku.

Přestože lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítli plán v původní podobě, vyjádřili podobně jako Kyjev ochotu na něm pracovat. „Než začneme s prací, bylo by dobré, abychom si byli jisti, kdo je autorem plánu a kde byl vytvořen,“ naznačil Tusk jasně, že si unijní představitelé nechtějí nechat vnutit žádný Ruskem formulovaný dokument.

Po nedělních rozhovorech mezi zástupci USA, Ukrajiny a EU v Ženevě panuje opatrný optimismus. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul označil aktualizaci plánu za zásadní úspěch pro Evropany. Finský prezident Alexander Stubb však v pondělí uvedl, že stále zbývá vyřešit řadu zásadních otázek.

Co se dá čekat v příštích dnech?

Kyjev chce se svými partnery dále pracovat na kompromisech v amerických mírových návrzích. Cílem podle prezidenta Volodymyra Zelenského je, aby plán Ukrajinu posílil, nikoli oslabil. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro zemi musí být ukrajinské členství v Evropské unii a NATO.

Stefančuk za nepřekročitelnou hranici označil ukrajinské požadavky na to, aby nebyla formálně uznána okupace ukrajinského území a nebyly stanoveny limity co do počtu členů ukrajinských ozbrojených sil. Kyjev si zároveň nechce nechat diktovat, jaké spojence si Ukrajina do budoucna vybere.

Zelenskyj by mohl v nadcházejícím týdnu navštívit Washington, aby s Trumpem plán na ukončení války projednal osobně. Zatím ale není vůbec jasné, jak bude na vývoj reagovat Kreml a jestli vůbec bude ochoten se současnou podobou návrhu zabývat. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva dosud nedostala oficiální informace o výsledcích jednání.

Jaká je aktuálně situace na frontě?

Situace na frontě se nevyvíjí pro Ukrajinu přílíš dobře. Rusové v poslední době zintenzivnili snahu o ovládnutí Pokrovsku, ale stále není jasné, kdo jeho centrum kontroluje. Kyjev uvedl, že se jeho silám podařilo vytlačit nepřítele z některých částí města, zejména z okolí nádraží, tyto informace ale není možné věrohodně potvrdit.

Někteří analytici očekávají, že Rusové nejspíš brzy ovládnou také Myrnohrad a potom zaměří svou pozornost především na jihozápad, na venice a města ve směru na Záporoží. Někteří experti ale zdůrazňují, že ruské zisky neodpovídají ceně, kterou za ně země platí. Situaci na frontě v nejbližších měsících každopádně bude ovlivňovat chladné počasí, které dopadá mimo jiné na drony.

Je Rusko pod ekonomickým tlakem ukončit agresi?

O ekonomické kondici Ruska se spekuluje od začátku války, objektivně ji zhodnotit ze západního pohledu je velmi těžké. Některé dění z poslední doby ale signalizuje, že je pro Kreml stále těžší hledat nové zdroje příjmů na financování války. Zákonodárci například minulý týden schválili nové zvýšení DPH z dvaceti na 22 procent i další změny.

Po dvou letech robustního růstu, který byl poháněn vojenskými výdaji, ruská ekonomika zpomaluje. Očekává se, že letos vzroste nejspíš o jedno procento. Příjmy z ropy klesají a rozpočtový deficit roste.

Někteří odborníci míní, že Kreml sice nečeká brzký hospodářský kolaps, bude ale muset činit stále těžší volby s dopadem na obyčejné Rusy. Ti hlasí klesající úspory a očekávají růst inflace. Není ale příliš pravděpodobné, že by aktuální ekonomické tlaky přiměly rychle Kreml k dalekosáhlým ústupkům.

Bolí Kreml současné západní sankce?

Pro Kyjev a Západ je pozitivní, že ruský energetický sektor dostává podle všeho v poslední době zabrat. Zčásti je to dáno systematickými ukrajinskými útoky na rafinérie a daší zářízení, tedy kampaní, kterou Zelenskyj označil za „nejfektivnější sankce“. Na ruskou ropu by ale mohly tvrdě dopadnout i skutečné sankce, které na společnosti Rosněfť a Lukoil nedávno uvalil Trump a v pátek nabyly účinnosti.

Tyto postihy blokují všechny transakce s těmito dvěma ruskými firmami a dotýkají se fakticky každé společnosti, která kupuje ruskou ropu. Jejich konečný dopad ale bude silně záviset na reakci Indie a Číny, dvou největších kupců ruské suroviny. Zatím se zdá, že budou postupovat obezřetně, aby Washington nepopudily.

Pro Moskvu tak nejspíš bude velmi těžké svou produkci v zahraničí udat za výhodnou cenu. Výpočty agentury Reuters ukázaly, že cena ruské ropy je už v listopadu zhruba o čtvrtinu nižší než odhady, se kterými počítal státní rozpočet. Na moři jsou v přepravě podle Bloombergu aktuálně desítky miliony barelů ropy Rosněfti a Lukoilu a hrozí, že některé z nich už nenajdou zákazníky.

A jak energetický chaos dopadá na Evropu?

Krok USA a fakt, že i Evropská unie stále zpřísňuje pravidla pro dovoz ruské ropy, produktů z ní a zemního plynu, se zatím nepropisuje do růstu cen. Ropa typu Brent se pohybuje kolem 62 dolarů, což je polovina oproti dramatickému období na počátku války. Problematické je, že podle Bloombergu rostou ceny pronájmu tankerů pro přepravu suroviny neruského původu.

Rozhovory o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou zároveň poprvé od loňského května ztlačily ceny zemního plynu v nizozemském virtuálním obchodním uzlu TTF pod třicet eur za megawatthodinu.

Přispívá k tomu i předpověď počasí, která počítá s mírnými teplotami. Evropa letos vstupovala do zimní sezóny se zásobníky v podprůměrném stavu, ceny plynu tak mohou velmi citlivě reagovat na silné mrazy.