Brusel: Česká ekonomika poroste o 2,3 procenta, rychleji než průměr EU

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Michael Tomes, E15

Česká ekonomika letos vykáže růst o 2,3 procenta, uvedla Evropská komise. Je to výrazné zpomalení proti loňsku, kdy k předpokládanému růstu 4,5 procenta přispěly neobvykle vysoké investice spolufinancované z evropských fondů. Na rok 2017 komise Česku předpovídá růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,7 procenta. Ekonomika celé Evropské unie vykáže v letošním roce vzestup o 1,9 procenta, v příštím roce pak růst hrubého domácího produktu (HDP) dosáhne dvou procent.

Navzdory solidnímu růstu české ekonomiky a tvrdším podmínkám na trhu práce zůstala v roce 2015 inflace stabilní na úrovni 0,3 procenta. O rok dříve činila 0,4 procenta.

Deficit veřejných financí komise na letošek předpovídá na úrovni 1,1 procenta, v roce 2017 na jednom procentu. Závěrečný údaj za loňský rok bude podle nynější prognózy 1,6 procenta, poslední odhad komise loni na podzim ještě uváděl hodnotu 1,9 procenta. V této předpovědi - zveřejněné loni v listopadu - předpokládala komise na rok 2015 růst české ekonomiky o 4,3 procenta a na letošní rok o 2,2 procenta.

Česká národní banka (ČNB), jejíž nová prognóza se očekává také dnes, v listopadu počítala na letošní rok s růstem ekonomiky o 2,8 procenta, na příští rok pak o 2,9 procenta. Loni podle listopadových odhadů ČNB rostla ekonomika o 4,7 procenta.

Meziroční růst České republiky:

Komise na letošní rok v Česku očekává s počátkem nového víceletého finančního období výrazný pokles investic spojených se spolufinancováním z evropských peněz. Míra využívání strukturálních fondů byla totiž podle prognózy v roce 2015 na výjimečně vysoké úrovni.

Tento pokles ale částečně nahradí vyšší vládní střednědobá spotřeba a její výdaje, včetně zvýšení platů ve veřejném sektoru. Na příjmové straně rozpočtu komise předpokládá lepší výběr daně z přidané hodnoty (DPH) po spuštění systému povinných kontrolních hlášení. Prognóza nepočítá s možnými efekty dosud nepřijatých kroků, jako je elektronická evidence tržeb.

S poklesem investic bude mít souvislost rychlejší růst vývozu nad dovozem. Prognóza uvádí, že v roce 2017 by měl být obchodní přebytek České republiky na úrovni 5,5 procenta ve srovnání s pěti procenty v loňském roce. Hlavním rizikem pro velmi otevřenou a na vývoz orientovanou českou ekonomiku zůstává právě případný pokles vnější poptávky.

Růst EU a eurozóny prý stále více ohrožují vnější vlivy

Ekonomika Evropské unie vykáže v letošním roce vzestup o 1,9 procenta, v příštím roce pak růst hrubého domácího produktu (HDP) dosáhne dvou procent. Ve své zimní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise. Pro eurozónu komise na letošek předpokládá růst o 1,7 procenta, v roce 2017 pak o 1,9 procenta

Čísla se v zásadě neliší od údajů, které komise uváděla v poslední prognóze loni na podzim. Výrazně ale vzrostla míra rizika, že ekonomika nakonec posílí méně, především v důsledku vnějších vlivů. Dopad na ni však může mít i propad důvěry v samotnou osmadvacítku v důsledku vnitřního dění v EU, který může ovlivnit míru investic.

Mezi externími faktory prognóza zmiňuje oslabený celosvětový obchod a sílící geopolitickou a politickou nejistotu. Upozorňuje ale také na možný nižší než očekávaný výkon rozvíjejících se trhů, vývoj čínské ekonomiky nebo možnost, že růst úrokových sazeb v USA rozkolísá světové trhy s dopadem právě na rozvojové ekonomiky.

Meziroční růst Evropské unie:

Eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici dnes ale před novináři upozornil také na trvající hrozbu, kterou by mohlo představovat zhoršení hospodářské situace v Řecku.

„Není to v předpovědi, protože o tom vůbec neuvažujeme,“ odpověděl pak eurokomisař na otázku, proč prognóza nezmiňuje důsledky možného odchodu Británie z EU po referendu, které se má uskutečnit do konce roku 2017. Komise podle něj spolupracuje na tom, aby Britové v reformované unii zůstali a „cítili se v ní dobře“. Mezi externími faktory prognóza zmiňuje oslabený celosvětový obchod a sílící geopolitickou a politickou nejistotu.

Upozorňuje ale také na možný nižší než očekávaný výkon rozvíjejících se trhů, vývoj čínské ekonomiky nebo možnost, že růst úrokových sazeb v USA rozkolísá světové trhy s dopadem právě na rozvojové ekonomiky. Evropský export by mohl negativně ovlivnit i další pokles cen ropy, protože výrazně sníží poptávku ze strany těžebních zemí.

Moscovici: Méně příznivé poměry ve světě představují určité riziko, a proto musíme být dvakrát tak ostražit

„Méně příznivé poměry ve světě představují určité riziko, a proto musíme být dvakrát tak ostražití. Čeká nás více práce, abychom posílili investice, zvýšili správným způsobem konkurenceschopnost a dokončili nápravu našich veřejných financí,“ poznamenal Moskovici.

Na druhou stranu komise zdůrazňuje také silnější a trvalejší efekt některých faktorů, které růst hospodářství podporují. Také mezi ně patří nízké ceny ropy, ale i příznivé finanční podmínky a levné euro.

I v letošním roce bude v eurozóně pokračovat období s velmi nízkou inflací, prognóza ji odhaduje na 0,5 procenta. V příštím roce by už vyšší mzdy a rostoucí domácí poptávka i určité zdražení ropy měly inflaci eurozóny posunout k úrovni 1,5 procenta. Také v celé EU by letos měly ceny růst o 0,5 procenta, o rok později o 1,6 procenta.

Snižovat se má nezaměstnanost, i když pomaleji než loni. V eurozóně by se z loňských 11 procent měla míra nezaměstnanosti snížit letos na 10,5 procenta a na 10,2 v roce 2017. V celé osmadvacítce by z letošních 9,5 procenta měla klesnou letos na procent devět a v příštím roce na 8,7 procenta.

Michael Heise: Proč Evropa neroste?