Levné létání dostává tvrdý zásah. Aerolinky zdražují a ruší spoje, první úplně ukončily provoz
- Letecký sektor letos místo růstu řeší skokový nárůst nákladů na palivo, který tlačí dopravce ke zdražování a škrtům v síti.
- První velkou obětí se stala Spirit Airlines, která po kolapsu záchranných jednání definitivně ukončila provoz.
- V Evropě už kapacitu omezují i velcí hráči včetně Lufthansy a KLM, protože část linek při dražším kerosinu přestává vycházet.
Letecký byznys vstupoval do letošního roku s očekáváním silné poptávky, vyšších zisků a další expanze. Místo toho aerolinky po celém světě řeší palivovou krizi, která jim může přidat miliardy dolarů nečekaných nákladů. Dopravci proto zdražují letenky, ruší méně výnosné spoje a přehodnocují plány růstu. Nejtvrději tlak dopadá na nízkonákladové aerolinky. První velkou obětí se stala americká společnost Spirit Airlines.
Spirit, známý žlutými letadly a modelem levných základních tarifů s příplatky za téměř všechny další služby, po 34 letech ukončil provoz. Firma zrušila všechny lety, vypnula zákaznickou podporu a zahájila řízený útlum činnosti. Podle CNN jde o první větší americkou aerolinku za téměř čtvrt století, která skončila kvůli finančním problémům.
Samotné drahé palivo ale nebylo jedinou příčinou pádu. Spirit měl potíže už několik let. Zasáhla ho pandemie, dluhy i neúspěšný pokus o spojení s JetBlue zablokovaný soudem. V době vypuknutí války s Íránem byl dopravce už ve druhém bankrotovém řízení za méně než dva roky. Růst cen leteckého paliva mu podle Wall Street Journal zkomplikoval plán návratu z ochrany před věřiteli a připravil ho o hotovost potřebnou k přežití.
Firma se ještě na poslední chvíli pokoušela získat pomoc od americké vlády. Jednání ale narazila na spory uvnitř Trumpovy administrativy i odpor části držitelů dluhopisů. The Independent s odkazem píše, že Spirit usiloval o záchranný balík ve výši 500 milionů dolarů, podporu se mu ale získat nepodařilo. „Je opravdu zklamáním, že to končí takhle,“ řekl šéf Spiritu Dave Davis listu The Wall Street Journal.
Dopady na cestující jsou okamžité. Spirit zákazníkům doporučil, aby nejezdili na letiště a nové letenky si rezervovali u jiných dopravců. Lidem, kteří si koupili letenku přímo u společnosti platební kartou, slíbil automatické vrácení peněz. Složitější bude vypořádání voucherů, kreditů nebo věrnostních bodů, které má řešit bankrotový proces. Firma zároveň uvedla, že nebude hradit vedlejší náklady spojené se zrušenými cestami, například ubytování nebo náhradní dopravu.
Pro konkurenci je konec Spiritu zároveň příležitostí. JetBlue podle WSJ okamžitě oznámily jedenáct nových destinací z Fort Lauderdale na Floridě. Analytici očekávají, že z trhu zmizí část ztrátových letů a zbylí dopravci získají větší prostor ke zdražování.
Palivová krize se ale neomezuje na jednu zkrachovalou firmu. Aerolinky po celém světě přepočítávají letové řády a hledají spoje, které při současných nákladech nevydělají dost na palivo, letištní poplatky a údržbu. Linky už omezily například Air France, Cathay Pacific nebo Lufthansa. JetBlue podle svého prezidenta Martyho St. George znovu prochází data a vyhodnocuje, které lety se při dražším palivu ještě vyplatí. „Hrajete s kartami, které máte,“ popsal situaci.
V Evropě je tlak vidět hlavně na omezení kapacity. Lufthansa oznámila zrušení 20 tisíc letů během šesti měsíců, aby ušetřila zhruba 40 tisíc tun leteckého paliva. Skupina zároveň ukončila provoz své regionální dcery Lufthansa CityLine, která yla dlouhodobě ztrátová. KLM má kvůli drahému kerosinu zrušit více než 150 evropských letů, protože podle společnosti už nejsou finančně udržitelné.
Zdražování se cestujícím nevyhne ani tam, kde dopravci zatím neruší lety. Air France-KLM plánuje zvýšit ceny dálkových zpátečních letenek o 50 eur, IAG, majitel British Airways, Aer Lingus a Iberie, mluví o „úpravách cen“, které mají odrážet vyšší náklady na palivo. EasyJet Holidays naopak slibuje, že zákazníkům k už zakoupeným dovoleným nepřidá palivové příplatky. Šéf EasyJetu Kenton Jarvis ale zároveň uvedl, že evropští cestující mají ke konci léta čekat vyšší ceny, až dopravcům doběhnou stávající zajišťovací kontrakty na palivo.
Velké aerolinky mají proti menším konkurentům jednu výhodu: snáze promítnou vyšší náklady do cen. American Airlines v dubnu podle WSJ odhadly, že jim palivo letos zvýší náklady o čtyři miliardy dolarů, a varovaly, že mohou skončit ve ztrátě. Ještě o tři měsíce dříve přitom firma čekala upravený zisk až 2,70 dolaru na akcii. Výhled zisku snížily také United Airlines.
U nízkonákladových dopravců je situace citlivější. Jejich zákazníci více řeší cenu a prudké zdražení může rychle zasáhnout poptávku. Šéf Avela Andrew Levy listu WSJ řekl, že pokud firma loni prodávala průměrnou základní letenku za 115 dolarů, připočtení dalších třiceti dolarů kvůli palivu je pro cestující výrazně vidět. Aerolinky ale podle něj nemají příliš na výběr. „Jinak to nejde,“ uvedl.
Cestující už dopady palivového šoku pociťují. Podle WSJ aerolinky od začátku války s Íránem zdražily letenky pětkrát a koncem minulého měsíce připravovaly další vlnu zdražování. Zatím podle dopravců platí, že zákazníci vyšší ceny z velké části přijímají. Šéf Southwestu Bob Jordan ale upozornil, že hranici neurčují aerolinky, nýbrž cestující. „Rozhodnou spotřebitelé,“ řekl.
Krize tak může urychlit přeskupení celého trhu. Analytici se podle WSJ stále častěji ptají manažerů aerolinek na možné fúze a převzetí. Šéf Ryanairu Michael O’Leary podle The Independent varoval, že pokud ceny paliva zůstanou přes léto vysoko, některé evropské aerolinky mohou čelit vážným finančním problémům. Zároveň uvedl, že Ryanair je díky zajištění cen paliva mezi evropskými dopravci chráněn nejlépe a nechystá palivové příplatky.
Pád Spirit Airlines tak není jen příběhem jedné zkrachovalé firmy. Ukazuje, že éra extrémně levného létání má v době drahého paliva a geopolitické nejistoty omezenou odolnost. Pro cestující to může znamenat méně levných míst, menší výběr na některých linkách a další růst cen.
