Dálnice i přehrady budou mimo rozpočtový schodek. Měkčí pravidla má i Německo, hájí změny Schillerová
- Rozpočtové mantinely jsou zcela mimo realitu, argumentuje ministryně financí.
- Nově se do deficitu nebudou zahrnovat výstavby nebo opravy dálnic, silnic první třídy, železnic a vodních děl.
- Jestli vláda argumentuje tím, že některé země mají dluh mnohem vyšší, jsou to ty nejhrůznější příklady, upozorňuje šéf rozpočtové rady.
Příliš nešetřit ani nezvyšovat daně a stavět dálnice, železnice, přehrady a jaderné bloky, aniž by na první pohled dramaticky bobtnal schodek státního rozpočtu. Řešení tohoto rébusu nalezla už minulá vláda a ta současná hodlá v nastoupeném kurzu pokračovat. Platná omezení, která mají zabránit vysokému zadlužení země, však koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů rozšíří.
Změny zákonů navrhla šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO). Podle ní jsou nynější limity zcela mimo realitu. Automatické zvyšování deficitu přitom vylučuje. Ministryně předpokládá, že poslanci úpravy schválí tento měsíc.
Národní rozpočtová rada opatření kritizuje. Jako odstrašující příklad uvádí některé evropské země, a především Francii, která letos vůbec poprvé dostala nižší úvěrový rating než Česko.
Na cestě s Německem
„Chceme jít obdobnou cestou, kterou se vydalo například Německo. Tedy nezahrnovat část obranných a infrastrukturních výdajů do fiskálních pravidel. Ta jsou nyní v České republice nastavena v diametrálním nesouladu s realitou státního rozpočtu, kterou po sobě zanechala minulá vláda,“ uvádí Schillerová.
Argumentuje jasnými čísly. Letošní deficit veřejných financí je odhadován na 2,6 procenta hrubého domácího produktu. Přesto by podle rozpočtových pravidel neměl příští rok přesáhnout 0,9 procenta HDP. A v roce 2028 má pak dokonce činit maximálně 0,5 procenta HDP.
Takové tempo konsolidace je podle Schillerové nesplnitelné. „Neexistuje pro něj žádný myslitelný scénář, který by zároveň neznamenal paralýzu základních funkcí státu – přes zdravotnictví, vnitřní i vnější bezpečnost, školství a naprostý útlum prorůstových kroků a investic,“ zdůrazňuje ministryně.
Vypadá to přijatelně
Rezort financí navrhl pevně zafixovaný seznam projektů, které získají výjimku. Budou to všechny rozestavěné i plánované dálnice včetně nedokončeného Pražského okruhu a také silnice první třídy. Soupis dále zahrnuje tři desítky železničních tratí, dva plavební stupně v Děčíně a Přelouči, šest přehrad a dostavbu jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Počítá se tedy nejen s novou infrastrukturou, ale i s možnou další rekonstrukcí například už dlouhodobě provozovaných dopravních komunikací typu D1.
Díky tomu má stát podle ministerstva získat větší flexibilitu při plánování objemu prostředků na tyto klíčové stavby, jejichž příprava a povolování jsou složité a časově obtížně předvídatelné.
K podobnému kroku sáhl bývalý kabinet Petra Fialy. Když expremiér loni na podzim prezentoval tehdejší návrh státního rozpočtu, hovořil o schodku ve výši 237 miliard korun. Vláda však využila výjimku a 31 miliard korun na posílení obrany a 18 miliard na nové bloky v Dukovanech z celkového čísla vyňala. Zdůvodnila to tím, že tyto položky jsou z pohledu státu strategicky důležité a výdajové stropy pro ně tudíž neplatí. Deficit tak zdánlivě nepůsobil úplně drasticky, byť se ve skutečnosti přiblížil 300miliardové hranici. Zároveň se vtěsnal do zákonných mantinelů. A ty se nyní rozšíří o zmíněný seznam.
Rada bije na poplach
Šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl s návrhem Schillerové nesouhlasí. Nynější paragrafy za zbytečně přísné nepovažuje. „Je to významné rozvolnění, které umožní vládě sestavit rozpočet, který nebude v mezích stávajících pravidel, ale bude pořád legální z hlediska národního práva,“ shrnul v České televizi.
Hampl dodal, že nové české předpisy budou měkčí než některé evropské, což podle něj investorům neunikne. „Jestli někdo argumentuje zeměmi jako Belgie, Itálie, Španělsko, Francie a říká, že mají dluh mnohem větší, jsou to ty nejhrůznější odstrašující příklady. Tam se nikdy nechceme dostat,“ varoval Hampl.
Na základě stávajících limitů by však podle ministryně financí nebylo možné státní rozpočet sestavit tak, aby byl v souladu se zákonem. „Samotné přijetí návrhu proto nebude mít automaticky vliv na výši deficitu v příštím ani žádném dalším roce a také nic nezmění na závazcích vlády ve fiskální oblasti,“ ujišťuje Schillerová.
