Koruna skokově oslabila. Výhled je varovný, důsledky české domácnosti nepotěší
- Česká měna má za sebou výkyv, který je typický spíše pro akcie.
Její citelné oslabení potěší exportéry nebo investory do zahraničních titulů, zbytek země už ne.
Koruna chřadne ve vleku událostí na zahraničních trzích.
K doutnající inflaci přikládají nejenom drahá paliva, ale i vývoj kurzu domácí měny. Koruna skokově oslabila vůči dolaru. Ještě před měsícem stačilo na jeho nákup necelých 21 korun, nyní je české oběživo o korunu slabší.
Byť není Česko členem eurozóny, dopadají na něj její těžkosti. Společná evropská měna je vůči té americké nejslabší za rok a půl. Podle agentury Reuters je srážejí obavy investorů z rostoucích francouzských dluhů a nově také z politické nestability ve Španělsku. Tamní premiér Pedro Sánchez vyhlásil v pondělí předčasné volby v reakci na masivní protesty proti cenám bydlení.
„Dolar je vítězem současné situace na trzích. Atraktivitu amerických aktiv zvyšují rostoucí výnosy tamních vládních dluhopisů a plošný výprodej dluhopisů napříč světem navíc přihání investory k dolaru jakožto bezpečnému přístavu,“ vysvětluje Matthew Ryan, šéf tržních strategií v analytické společnosti Ebury.
Ve vleku ECB
Od prázdnin euro oslabilo vůči dolaru o 3,5 procenta. Koruna však ztratila i proti slábnoucí společné evropské měně, švýcarskému franku i britské libře. Byť ne tak výrazně jako proti dolaru, vůči kterému se obchoduje nejníže od loňského června. „Vyšší averze k riziku spojená s Evropou dopadá nejen na euro, ale také na středoevropské měny,“ upozorňuje hlavní ekonom Portu Jan Berka.
„Tím hlavním faktorem, který investoři zohledňují, je ale typicky úrokový diferenciál mezi dvěma měnami. Zatímco Evropská centrální banka v září zvýšila svou sazbu na 2,5 procenta, Česká národní banka zatím zvolila vyčkávací přístup. Zužující se úrokový diferenciál tak snižuje relativní lákavost koruny,“ dodává hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko s tím, že oslabování koruny může pokračovat.
„Vzhledem k tomu, že od ECB očekáváme ještě dvojí zvýšení sazeb, zatímco od ČNB pouze jedno, mohou prodejní tlaky na korunu z tohoto titulu dále zesílit,“ varuje Rusinko a připomíná, že slabší koruna působí na ekonomiku proinflačním způsobem, protože zdražuje dovážené zboží. „Negativní šok z titulu drahých dovážených energií tak slabá koruna dále zesiluje.“
Má ČNB důvod k růstu sazeb?
Případný pokračující propad kurzu domácí měny může představovat jeden z důvodů ke zvyšování sazeb ze strany centrální banky. Další měnověpolitické jednání bankovní rady proběhne 5. listopadu.
„Čím déle a výrazněji kurz oslabuje, tím pravděpodobněji se promítne do spotřebitelských cen. ČNB přitom ještě na zářijovém zasedání označovala silnou korunu za jeden z faktorů zpřísňujících měnové podmínky. Pokud by oslabování pokračovalo a tento protiinflační vliv dále slábl, byl by to další argument pro přísnější měnovou politiku,“ uvažuje hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Už nyní je kurz koruny vůči euru v rozporu s prognózou České národní banky. „ČNB ve své prognóze pro čtvrté čtvrtletí předpokládá kurz kolem 24,3 koruny za euro, tedy přibližně o půl procenta silnější korunu než v současnosti. Slabší kurz tak může být podpůrným argumentem pro zvýšení sazeb, důležitější roli ale sehrají stále silné domácí cenové tlaky a vývoj na zahraničních trzích,“ doplňuje Rusinko.
Hořká Francie
Byť by ČNB snížila rozdíl mezi výší úrokových sazeb v Česku a státech eurozóny, na korunu by dál mohly nepřímo dopadat těžkosti jádra Evropské unie. V očích zahraničních investorů patří české platidlo mezi měny z rozvíjejících se trhů, které jsou citlivější vůči globálním turbulencím. A konkrétně Francie je zdrojem značného napětí na trzích bez vyhlídek na jeho brzké zmírnění.
Úrok z jejího desetiletého státního dluhopisu se aktuálně vyšplhal na 4,89 procenta. Ještě před rokem byl na 3,2 procenta. V jednu chvíli se úrok krátce dostal i nad pět procent. Byl vůbec nejvyšší od startu hotovostního eura v roce 2002. Celkový dluh Francie dosahuje rekordních 116 procent HDP. Příští rok se očekává vzestup na 120 procent. Po Itálii a Řecku je to třetí největší státní dluh v eurozóně.
„Jenže víc než stav ale rozhodují trendy. Třeba Řekové celkový dluh snižují a Italové mají v rozpočtu primární přebytek: po odečtení splátek dluhů utrácí méně, než vybírají na daních. Francie však měla loni deficit rozpočtu 5,1 procenta HDP a letos jí hrozí až šest procent. Samotné splátky dluhů jsou již vyšší než výdaje na školství nebo obranu,“ napsala komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová.
VIDEO: Vyšší daně, tvrdé škrty i pozdější důchod. Exministr Pilip v pořadu FLOW popsal, co Česko po Babišovi čeká:
Právě jste dočetli článek jen pro předplatitele a někdo vám ho nasdílel, protože stál za to.
A takových u nás máme spoustu, stačí si odemknout přístup.
