Donald Trump končí sto dnů hájení s nejslabším dolarem od nástupu do úřadu. Finanční trhy tak pomalu střízlivějí z velkých gest, která první muž Ameriky nabídl ekonomice po svém zvolení. Akciové trhy, pro které byl na počátku listopadu výsledek prezidentských voleb růstovým impulzem, stagnují od prvních týdnů Trumpa v čele USA.
Index S&P sdružující pět stovek největších amerických firem přidal od poloviny února pouhé procento, zbytek světa zhruba dvakrát tolik. Trumpovy sliby už Wall Street začíná vnímat bez povšimnutí.
Posledním důkazem byl středeční návrh daňové reformy drasticky snižující sazbu firemní daně z příjmů z 35 na 15 procent. Záměru ministra financí Stevena Mnuchina dali burziáni nula bodů, Wall Street se nepohnul ani o píď.
Příčinou je podle ekonomů předpoklad, že Trumpův kabinet nemá šanci své ambiciózní plány splnit. „Trumpova politika připomíná střely vypálené naslepo, jež až za letu hledají cíl. Z hlediska prosazování slibů je prezident po stovce dnů vládnutí jednoznačně pozadu za mnoha svými předchůdci,“ soudí hlavní ekonom ING Pavel Sobíšek.
Z povolební euforie přeléčil trhy Trumpův neúspěch s reformou zdravotnictví i obavy části republikánů z rozpočtové díry vlivem nižších daní. „Nadšení opadá a očekávání investorů se zreálňuje směrem dolů,“ dodává analytik BH Securities Martin Vlček.
Naděje v Trumpa ale zcela nemizí. Spekulanti nemají tendenci rozpouštět obrovské zisky, které některá odvětví na burze získala jeho zvolením. Akcie bank si stále stojí o devatenáct procent výše než před volbami. 
Obdobně si trhy cení Trumpova dopadu na byznys menších firem podnikajících primárně v USA. Akciový index Russell sdružující dvě tisícovky takových hráčů podražil dokonce o více než pětinu.
Zcela naopak vyprchal předvolební drajv v případě akcií ropných těžařů, jejichž ceny padly zpět k úrovním z počátku loňského listopadu.
