Sto dní Trumpa: sliboval America First, přesto je v mezinárodní politice velmi aktivní

Video placeholde
Donald Trump
Donald Trump
Americký prezident Donald Trump.
Odpálení amerických raket na Sýrii
Ilustrační foto
14
Fotogalerie

Při nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce se předpokládalo, že se soustředí na domácí politiku a nebude chtít plýtvat energií a prostředky na mezinárodní scéně. Po stovce dní jeho úřadování je ale zřejmé, že se prezident v zahraniční politice projevuje výrazně a neváhá se zapojit do složitých a vleklých konfliktů.

Zatím nejzásadnějším počinem od nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu se počátkem dubna stal úder na leteckou základnu syrské armády. Šlo o odvetu za chemický útok na Chán Šajchún, přičítaný prezidentovi Bašáru Asadovi. Podle ministra obrany Jamese Mattise Damašek akcí přišel o pětinu letectva. Očekávalo se sice, že se Trump do dění v Sýrii více zapojí, ale ve spolupráci s Ruskem proti Islámskému státu (IS).

Jeho výpad vůči syrskému režimu Kreml zaskočil a vzbudil vážné pochybnosti o tom, zda nová americká administrativa přinese oteplení vztahů s Moskvou. „Nemohla nastat lepší příležitost, aby se Trump představil jako rozhodný vůdce schopný použít vojenskou sílu,“ komentoval úder někdejší vyslanec v koalici proti IS, generál John Allen.

„Odepsal tak Asadův režim a poslal také varování Vladimiru Putinovi, Si Ťin-pchingovi a Kim Čong-unovi,“ dodal. Jenže Trumpova syrská strategie zůstává nejasná.

Připomeňte si Trumpův první prezidentský projev:

Video placeholde

VIDEO: První projev prezidenta USA Donalda Trumpa s českými titulky • YouTube.com

Není ani jisté, zda USA skutečně chtějí a dokážou vyvinout účinný tlak na Asada, aby se dobrovolně vzdal moci a na Rusko, aby se od něj distancovalo.

Stejné pochybnosti panují ohledně Trumpova záměru celkově zlepšit vztahy s Moskvou. Několik členů jeho administrativy se na její adresu v poslední době vyjádřilo dost nelichotivě. „Uvidíme, jak to všechno dopadne,“ podotkl prezident nedávno. Další nečekanou aktivitu vyvíjí Trump proti severokorejskému režimu a jeho jadernému programu.

„Severní Korea je velký světový problém a my ho musíme konečně vyřešit,“ konstatoval prezident. Není však jasné, jak daleko hodlá zajít. Po OSN žádá nové sankce vůči Pchjongjangu. V uplynulých dnech přicházely zmatené informace o pohybu americké letadlové lodi Carl Vinson v regionu. Podle posledních informací se zapojila do „obvyklých“ mané- vrů s japonským námořnictvem. USA se mezitím snaží donutit Čínu, aby pomohla Pchjongjang ukáznit.

Peking naopak varuje Bílý dům před eskalací napětí v oblasti. Celkově se vztahy dvou velmocí nevyvíjejí zdaleka tak dramaticky, jak se v době prezidentova nástupu čekalo. V půlce měsíce Washington kupříkladu neoznačil ve své zprávě Čínu za měnového manipulátora, ačkoli to Trump v kampani sliboval.

Trump svůj postoj do jisté míry přehodnotil i vůči NATO, už alianci nepovažuje za zastaralou. Stále však trvá na tom, aby spojenci Washingtonu vylepšili financování obrany a splnili tak závazek výdajů ve výši dvou procent HDP.