Při nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce se předpokládalo, že se soustředí na domácí politiku a nebude chtít plýtvat energií a prostředky na mezinárodní scéně. Po stovce dní jeho úřadování je ale zřejmé, že se prezident v zahraniční politice projevuje výrazně a neváhá se zapojit do složitých a vleklých konfliktů.
Zatím nejzásadnějším počinem od nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu se počátkem dubna stal úder na leteckou základnu syrské armády. Šlo o odvetu za chemický útok na Chán Šajchún, přičítaný prezidentovi Bašáru Asadovi. Podle ministra obrany Jamese Mattise Damašek akcí přišel o pětinu letectva. Očekávalo se sice, že se Trump do dění v Sýrii více zapojí, ale ve spolupráci s Ruskem proti Islámskému státu (IS).
Jeho výpad vůči syrskému režimu Kreml zaskočil a vzbudil vážné pochybnosti o tom, zda nová americká administrativa přinese oteplení vztahů s Moskvou. „Nemohla nastat lepší příležitost, aby se Trump představil jako rozhodný vůdce schopný použít vojenskou sílu,“ komentoval úder někdejší vyslanec v koalici proti IS, generál John Allen.
„Odepsal tak Asadův režim a poslal také varování Vladimiru Putinovi, Si Ťin-pchingovi a Kim Čong-unovi,“ dodal. Jenže Trumpova syrská strategie zůstává nejasná.
Připomeňte si Trumpův první prezidentský projev:
VIDEO: První projev prezidenta USA Donalda Trumpa s českými titulky • YouTube.com
Není ani jisté, zda USA skutečně chtějí a dokážou vyvinout účinný tlak na Asada, aby se dobrovolně vzdal moci a na Rusko, aby se od něj distancovalo.
Stejné pochybnosti panují ohledně Trumpova záměru celkově zlepšit vztahy s Moskvou. Několik členů jeho administrativy se na její adresu v poslední době vyjádřilo dost nelichotivě. „Uvidíme, jak to všechno dopadne,“ podotkl prezident nedávno. Další nečekanou aktivitu vyvíjí Trump proti severokorejskému režimu a jeho jadernému programu.
„Severní Korea je velký světový problém a my ho musíme konečně vyřešit,“ konstatoval prezident. Není však jasné, jak daleko hodlá zajít. Po OSN žádá nové sankce vůči Pchjongjangu. V uplynulých dnech přicházely zmatené informace o pohybu americké letadlové lodi Carl Vinson v regionu. Podle posledních informací se zapojila do „obvyklých“ mané- vrů s japonským námořnictvem. USA se mezitím snaží donutit Čínu, aby pomohla Pchjongjang ukáznit.
Peking naopak varuje Bílý dům před eskalací napětí v oblasti. Celkově se vztahy dvou velmocí nevyvíjejí zdaleka tak dramaticky, jak se v době prezidentova nástupu čekalo. V půlce měsíce Washington kupříkladu neoznačil ve své zprávě Čínu za měnového manipulátora, ačkoli to Trump v kampani sliboval.
Trump svůj postoj do jisté míry přehodnotil i vůči NATO, už alianci nepovažuje za zastaralou. Stále však trvá na tom, aby spojenci Washingtonu vylepšili financování obrany a splnili tak závazek výdajů ve výši dvou procent HDP.