Nejsilnější propad zájmu hlásí akciové fondy emerging markets, ze kterých letos zmizelo již 21 miliard dolarů. Odliv peněz trvající 16 týdnů v řadě připravil podle banky Morgan Stanley fondy z rozvíjejících se trhů již o 36 miliard dolarů, tedy o více než pět procent objemu spravovaných aktiv.
Cílovými stanicemi pro peníze jsou vyspělé trhy. Jen do evropských akciových fondů letos přiteklo na 17 miliard dolarů, což znamená nejsilnější start do nového roku v historii. Silný zájem je i o Japonsko, tamní akcie si od počátku roku připsaly téměř 10 miliard dolarů. Konzervativní investoři pak znovu objevili lesk zlata, drahý kov od 1. ledna podražil o více než devět procent a včera byl na tříměsíčním maximu. „Poptávku ženou vyhlídky na snížení podpůrných stimulů Fedu a méně příznivá data z americké ekonomiky,“ vysvětluje Vít Jedlička z Colossea.
Vývoj ceny zlata (v dolarech za troyskou unci) |
Renesanci zájmu zažívají i země periferie eurozóny. „Plošný pokles výnosů z dluhu těchto zemí zvyšuje zdání stability a řadu investorů přiměl k návratu,“ uvádí obchodník David Thebault z Global Equities. Někdejší pejorativní značka PIGS se tak stává puncem výnosu. Fondy, které cílí na akcie v Portugalsku, Španělsku, Itálii a Řecku, letos slaví bezmála desetiprocentní návratnost. Hlavními strašáky pro kapitál zůstává nevypočitatelná hospodářská situace v Číně, další zpomalení tisku peněz ve Spojených státech, stejně jako obrovská vnější nerovnováha v Turecku. Výsledkem investorské nervozity jsou největší lednové ztráty akcií na rozvíjejících se trzích od roku 2009, tedy od nejsilnějších tržních propadů v souvislosti s nastupující hospodářskou krizí.
Čisté toky do akciových fondů |