Objev století. Šímova Evropa z USA je originál, zjistili čeští experti. Cena obrazu přepíše historický rekord
- Trh s uměním čeká letos velký průlom. Důvodem je znalecky potvrzená varianta zásadního díla slavného malíře Josefa Šímy.
- Na loňské aukční scéně podobní tahouni chyběli, neobjevil se například vrcholný obraz Františka Kupky či Toyen.
- Z Šímovy tvorby drží cenový rekord olej Země prodaný v roce 2024. Příští středu padne.
Malířských děl i jiných artefaktů s nejasným autorstvím, a především padělků, jsou na trhu s uměním každoročně tisíce. Zcela výjimečný je však dvojník stěžejního obrazu celosvětově uznávané ikony moderního umění, který se od originálu téměř v ničem neliší. A navíc není signovaný. Kunsthistorická hádanka se tak rázem mění v detektivní drama spojené s náročným a napínavým pátráním.
Přesně takový je příběh klíčového plátna Josefa Šímy Evropa, které se objevilo ve Spojených státech. Ještě donedávna se přitom předpokládalo, že jediný originál má ve sbírce Moravská galerie v Brně.
„Americká“ verze Evropy půjde příští středu v New Yorku do aukce. Oproti loňsku, kdy byla z dražby kvůli pochybnostem o pravosti stažena, vyvolávací cena výrazně naroste. A to díky úsilí české historičky umění Rey Michalové a restaurátora Davida Franka z pražského znaleckého sdružení Trinity Art Research. Ti zjistili, že autorem druhého obrazu je rovněž Šíma.
„Je to objev století,“ shrnuje s mírnou nadsázkou Michalová, která podrobnosti několikaměsíční expertní práce popsala webu e15. Jako první o ní informoval server Artplus.
Průlom na trhu
Podle Michalové dílo způsobí průlom na trhu. „Obraz cílí na historické maximum, kterého dosud bylo prodejem Šímova díla dosaženo. Má potenciál přesáhnout sto milionů korun,“ odhaduje.
Odborně jde o takzvaný blue-chip segment trhu s uměním s ověřenou proveniencí, výjimečnou kvalitou a muzejním významem. „To jsou pro investory nejzajímavější položky. Trh ale loni zaznamenal propad, podobných tahounů bylo málo. Na české aukční scéně chyběly zejména vrcholné obrazy Františka Kupky či Toyen,“ dodává znalkyně.
Z Šímovy tvorby drží prvenství olej Země – největší obraz, který umělec v životě namaloval. V roce 2024 se v Praze vydražil za 60,5 milionu korun, což byl světový aukční rekord tohoto autora.
Evropa je však podle Michalové mnohem významnější. Na rozdíl od Země, vytvořené v roce 1960, vznikla v roce 1927 a pochází tak z Šímova nejhodnotnějšího surrealistického období. „Kromě toho je tu i jisté politické hledisko. Šíma reagoval na krizi, kterou tehdy Starý kontinent procházel. A v podobné situaci je Evropa i nyní. Tím obraz získává na aktuálnosti, a tedy i přitažlivosti,“ upozorňuje expertka.
Zatím nejdražším meziválečným plátnem Šímy je ML neboli Vejce či Rovnováha, které se v roce 2018 prodalo za více než 36 milionů korun. Evropa tuto laťku podle Michalové překoná i proto, že hodnota zásadních malířských prací české avantgardy od té doby značně vzrostla.
Evropa musí do Prahy
Když obraz loni na jaře krátce nabízela filadelfská aukční síň Freeman’s zaměřená na impresionismus a modernu, vyvolala značný rozruch, a hlavně řadu otázek. Důvodem byla skutečnost, že zcela totožné, mnohokrát vystavené a publikované dílo má už od roku 1994 ve sbírce Moravská galerie v Brně. Zmatečný byl navíc text v elektronickém katalogu odkazující na brněnského dvojníka. Jako poslední majitel plátna byl uveden dědic z vlivné americké rodiny Ingersollových.
Kvůli nejasnostem byl obraz stažen z trhu a aukční síň se obrátila na české odborníky specializující se na posuzování pravosti. Nejprve jim navrhla prozkoumat obraz při jednorázové návštěvě. Za tak krátkou dobu by však nebylo možné učinit jasný závěr. Nakonec se majitelé zastoupení Freeman’s nechali přesvědčit a dílo poslali do Prahy.
Mimořádný zážitek
První setkání s obrazem bylo pro Michalovou a Franka údajně fascinující. Ohromil je téměř neporušeným stavem, výjimečnou kvalitou malby a poměrně velkým formátem. Záhy se ukázalo, že při loňské prezentaci skutečně došlo k záměně s proslulou brněnskou verzí Šímova výjimečného kusu z roku 1927. Nicméně původ „nové“ Evropy z kolekce Roberta S. Ingersolla, dlouholetého prezidenta Philadelphia Museum of Art, byl autentický.
„Na úplném začátku jsem přihlížela k více možnostem, oč by se mohlo jednat. Obraz na mne působil velmi dobře, na druhou stranu nešlo vyloučit ani nějaké neautorské dílo z Šímova okruhu malujících básníků nebo volnou kopii podle barevné reprodukce. Právě tahle otázka mi ležela v hlavě nejvíce,“ popisuje Michalová, proč se soustředila na procházení dobové literatury a periodik. V novodobých pramenech se totiž žádná zmínka o druhé variantě nenacházela.
Konfrontace obrazů
Zároveň bylo nutné přikročit k fyzické konfrontaci a porovnat oba stejnojmenné obrazy. Michalová s Frankem zaznamenali řadu odchylek, ale také shod, což mohlo znamenat, že Evropa objevená ve Spojených státech by mohla být dosud neznámou variantou Šímova světoznámého plátna. Oba experti si přitom uvědomovali, že pokud by se jejich hypotéza potvrdila, šlo by o přelomové zjištění.
Filadelfská malba byla oproti exponátu z Moravské galerie o dvacet centimetrů delší a o osm centimetrů širší. Lišilo se pojetí torz, vlasů nebo stínování výrazného motivu, jímž je vejce. Naopak zcela totožně působila barevnost, zejména modř na látce či inkarnát na ženských tělech. Souhlasily rovněž použité materiály, od podkladového šepsu až po hřebíčky na blindrámu. A srovnání s desítkou dalších Šímových děl jen potvrdilo, že jde o autentickou práci nejvyšších kvalit.
Klíčem k rozluštění hádanky a finální identifikaci obrazu se podle Michalové zdál být doposud jediný známý, tedy brněnský obraz.
Jen brněnská Evropa?
„Už mě to lehce rozčilovalo. Všude jsem narážela na zmínky výhradně o brněnské verzi, přestože jsem další variantu měla před sebou. Dlouho se mi nedařilo nic najít,“ líčí napětí před rozuzlením hádanky historička umění.
Průkaznou informaci o existenci větší „americké“ Evropy nakonec Michalová objevila v tištěném katalogu k malířově jubilejní výstavě z roku 1936 v Obecní dům. Pod číslem osm byl v obrazové sekci uveden onen brněnský olej s dovětkem, že „jiné plátno větších rozměrů z téhož roku se nachází ve sbírce Davisově ve Philadelphii“.
A na tomto zjištění se už konečně dalo stavět. Michalová dohledala dobové vydání časopisu Život, které reprodukovalo obrazy z výstavy v Obecním domě, a zjistila, že k fotografii brněnské verze je přiřazena nesprávná popiska o Davisově sbírce. „Ještě přesvědčivější pohled na Šímovy Evropy se mi podařilo najít v jednom čísle asi tehdy nejprestižnějšího periodika o současném umění, francouzské revue Cahiers d’Art.“
Ta proslula monografickými studiemi s bohatým obrazovým doprovodem. „Jeden článek z roku 1928 se obsáhle věnoval Josefu Šímovi, přesněji Simovi, jak ho bez diakritiky titulovali Francouzi. A tam byla otištěna ta námi hledaná ‚americká‘ Evropa. Poznala jsem ji hned podle prodloužených hýždí levého torza a vystínovaného vejce,“ popisuje závěr pátrání Michalová.
Zaprášený podpis
Kromě rešerše dobových pramenů a řady uměleckohistorických komparací s časově blízkými díly potvrdily pravost této verze Šímovy Evropy také všechna restaurátorská zkoumání a chemicko-technologické analýzy. Znalci tak mohli jednoznačně konstatovat, že obraz je nesporný originál.
Davidu Frankovi se nakonec podařilo vyřešit i problém zdánlivě chybějící signace. Když zaměřil infrakameru na pravý modročerný dolní roh plátna, zřetelně vysvitl dříve pouhým okem neviditelný, prachem zanesený podpis Šíma s typickým spojením háčku a čárky.
Otázkou tak zůstává jen to, kterou z obou Evrop vytvořil umělec – spolu s Františkem Kupkou a Toyen nejoceňovanější český malíř – jako první. Ačkoliv k tomu Michalová a Frank objevili jisté indicie, nepovažují to za rozhodující. Oba obrazy mají v Šímově tvorbě svébytnou hodnotu a také naprosto odlišnou historii.
„Pokud byla v 90. letech akvizice Evropy do brněnské Moravské galerie titulována jako nákup století, potvrzení autenticity filadelfského díla bych se pak nebála označit za objev století. Varianty Evropy stály u zrodu celého Šímova imaginativního světa konce 20. let a počátku 30. let 20. století,“ uzavírá Michalová spletitý a poutavý příběh.
