Zákaz se vztahuje na akcie, dluhopisy a akciové deriváty více než šesti desítek bank, pojišťoven a dalších finančních institucí v Belgii, Francii, Itálii a Španělsku. Na takzvané CDS kontrakty, které se používají jako forma pojištění dluhopisů, se zákaz nevztahuje.
Zákaz nezvrátila ani snaha investorů, brokerů a akademiků, kteří pochybují, že zákaz pomůže snížit volatilitu a tvrdí, že spíše odsaje z trhů tolik potřebnou likviditu. „Jakákoliv reakce politiků, která vypadá jako panická, nepřinese žádnou přidanou hodnotu. Krátkodobé patnáctidenní opatření v pár evropských zemích nic nevyřeší,“ řekl deníku Financial Times Lars Dijkstra ze společnosti Kempen Capital Management.
Partner v jednom americkém hedgeovém fondu si anonymně stěžoval agentuře Bloomberg: „Historická zkušenost ukazuje, že zákaz obchodů nakrátko nevede k ničemu jinému než k nepokojům a nejistotě na trzích.“
Navzdory snahám najít panevropský konsenzus na zákaz se z velkých zemí odmítly zapojit Velká Británie a Německo. O tom, že zákaz nebyl právě nejlépe koordinován a připraven, svědčí další jeho okolnosti.
„Máme jen jakési vágní prohlášení bez detailů a pak informace, které prosáknou z jednání a způsobují jen zmatky,“ uvedl Darren Fox, partner londýnské společnosti Simmons & Simmons. „I při zákazu v roce 2008 se pravidla měnila každý den. Letos nakonec čtyři země ze sedmadvaceti vyhlásí zákaz uprostřed noci, což z něho dělá ještě větší frašku,“ dodal Fox.
Zákazy nepomáhají, ukazuje studie
Studie zákazu prodejů nakrátko ve třiceti zemích v letech 2008 a 2009, kterou provedli akademici z Cass Business School a neapolská univerzita, ukazuje, že zákaz může být dokonce kontraproduktivní. „Odsávají z trhů likviditu a zhoršují vypovídající hodnotu ceny akcií,“ prohlásil spoluautor Marco Pagano. „Zákazy se mi nezdají jako dobrý nápad,“ dodal.
