Aktualizováno: Zlato se těžce zotavuje po dlouho nevídaném pádu, pomohl mu Trump

Cena žlutého kovu má za sebou nejhorší týden od roku 1983, uvádí agentura Bloomberg. Během posledních sedmi dnů kleslo zlato zhruba o deset procent, přičemž umazat alespoň část ztrát se mu nedařilo ani během pondělního dopoledne. 

Komodita, považovaná za bezpečný přístav v době tržních turbulencí, ráno oslabila o více než pět procent pod cenu 4 300 dolarů za troyskou unci. Ztrácelo devátým dnem v řadě. Ještě před několika týdny přitom drahý kov překonal historická cenová maxima kurzem nad 5 500 dolarů. 

Podobně špatně se dařilo stříbru, které během pondělí oslabovalo podobným tempem jako zlato; od nedávného cenového rekordu umazalo již téměř polovinu hodnoty. Komodity ale následně ztráty umazaly po Trumpově oznámení, že nařídil na dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoli útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu.  

„Zlato má problém s likviditou,“ míní podle Bloombergu Johan Jooste, generální ředitel singapurského správce aktiv Pangaea Wealth. Prudký výprodej byl podle něj vyvolán potřebou investorů získat hotovost. Pokud bude válka dále eskalovat, hrozí drahému kovu další pokles, varuje Jooste. 

Konec nadějí na snižování sazeb?

„Rozsah výprodeje zlata není sice bezprecedentní, ale jeho tempo je mnohem rychlejší než v mnoha historických případech,“ uvedl Wayne Gordon, investiční poradce divize správy majetku společnosti UBS Group AG. 

Jedním z důvodů oslabení zlata je podle portfolio manažera společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera posílení dolaru. „Opět také začíná fungovat tradiční mechanismus, kdy rostoucí reálné dluhopisové výnosy srážejí dolů ceny této vzácné komodity. Výnos desetiletého amerického vládního bondu se od konce února zvýšil o půl procentního bodu na 4,4 procenta,“ míní Pfeiler. 

Trh podle něj sází na přísnou reakci centrálních bank. „Ty po zkušenosti s relativně nedávnou inflační krizí z let 2021–2022 nebudou chtít riskovat a vydají se s úroky nahoru nebo je alespoň nesníží. Tomu odpovídala i poměrně jestřábí rétorika Jeroma Powella na zasedání Fedu minulý týden.“ Žlutý kov Pfeiler vykresluje jako pojistku proti situaci, kdy bankéři reagují na hrozbu cenových tlaků nedostatečně. 

Trump mírní napětí

„Reakce zlata na současný makroekonomický šok má ale jasný tržní předobraz,“ popisuje pro Bloomberg David Wilson, hlavní komoditní stratég v BNP Paribas. „Když se podíváte na tržní turbulence v letech 2008, 2020 a 2022, tak drahý kov také nejprve oslabil. Investoři rozprodávali aktiva a zlato, aby drželi dostatek dolarů,“ dodává expert s tím, že posléze zlato nastartovalo silný růst. 

Trhy však zřejmě budou mít ještě příležitost prověřit platnost tohoto tvrzení, a to navzdory odložení útoků na íránské elektrárny ze strany USA. Spojené státy vedly v posledních dvou dnech podle Trumpa velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. 

Odložení vojenských akcí Trump podmínil úspěchem aktuálních schůzek a diskusí, které podle něj budou pokračovat v tomto týdnu. Dosavadní vyjednávání označil mimo jiné za detailní a do hloubky jdoucí. Írán ale následně prostřednictvím státních médií popřel přímé i nepřímé kontakty se zástupci americké administrativy.

Svým rozhodnutím Trump prodloužil sobotní ultimátum, kdy dal blízkovýchodní zemi 48 hodin na úplné otevření Hormuzského průlivu, a to právě pod pohrůžkou zničení íránských elektráren. Íránské revoluční gardy na to reagovaly prohlášením, že v případě takového útoku bude Teherán v odvetě útočit na izraelské elektrárny a také elektrárny zásobující elektřinou americké základny v regionu. 

Před začátkem války procházela Hormuzským průlivem zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Kvůli hrozbám a útokům na lodě ze strany Íránu se provoz snížil přibližně o 90 procent, což vedlo k výraznému nárůstu cen ropy i plynu.