Dostavba letiště do konce roku 2017 záleží mimo jiné na tom, zda Evropská komise povolí zvýšení veřejné podpory pro stavbu. Letiště Willyho Brandta je financováno výhradně z veřejných zdrojů a dosud schválených 5,4 miliardy eur (146 miliard korun) pro něj nebude stačit. Dozorčí rada letiště proto v Bruselu žádá o povolení uvolnit pro stavbu dalších 1,5 miliardy eur (40,5 miliardy korun).
Stavba letiště se dlouhodobě potýká s problémy. Původně se mělo otevřít v roce 2011, poté byl termín čtyřikrát odložen. Jedním z hlavních důvodů bylo nedostatečné protipožární zabezpečení. Deník Bild včera uvedl, že okolnosti výměny protipožární instalace prověřuje policie kvůli podezření z korupce.
Prodlužování stavby vede i ke zvyšování nákladů na vznik letiště. Původní rozpočet totiž počítal s výdaji 2,5 miliardy eur (68 miliard korun).
Letiště Willyho Brandta se má v Německu stát třetím největším vzdušným přístavem po Frankfurtu nad Mohanem a Mnichovu. Mělo by nahradit berlínská letiště Tegel a Schönefeld, která už současným potřebám technicky nevyhovují. Ročně by mělo odbavit asi 27 milionů cestujících.
Odborníci na leteckou dopravu však upozorňují, že kapacita letiště bude už v době jeho spuštění nedostatečná, protože Tegel a Schönefeld už nyní odbavují dohromady 27 milionů pasažérů ročně.
