Nekonečný příběh. Stavba berlínského letiště nabírá další zpoždění
Dostavba letiště do konce roku 2017 záleží mimo jiné na tom, zda Evropská komise povolí zvýšení veřejné podpory pro stavbu. Letiště Willyho Brandta je financováno výhradně z veřejných zdrojů a dosud schválených 5,4 miliardy eur (146 miliard korun) pro něj nebude stačit. Dozorčí rada letiště proto v Bruselu žádá o povolení uvolnit pro stavbu dalších 1,5 miliardy eur (40,5 miliardy korun).
Stavba letiště se dlouhodobě potýká s problémy. Původně se mělo otevřít v roce 2011, poté byl termín čtyřikrát odložen. Jedním z hlavních důvodů bylo nedostatečné protipožární zabezpečení. Deník Bild včera uvedl, že okolnosti výměny protipožární instalace prověřuje policie kvůli podezření z korupce.
Prodlužování stavby vede i ke zvyšování nákladů na vznik letiště. Původní rozpočet totiž počítal s výdaji 2,5 miliardy eur (68 miliard korun).
Letiště Willyho Brandta se má v Německu stát třetím největším vzdušným přístavem po Frankfurtu nad Mohanem a Mnichovu. Mělo by nahradit berlínská letiště Tegel a Schönefeld, která už současným potřebám technicky nevyhovují. Ročně by mělo odbavit asi 27 milionů cestujících.
Odborníci na leteckou dopravu však upozorňují, že kapacita letiště bude už v době jeho spuštění nedostatečná, protože Tegel a Schönefeld už nyní odbavují dohromady 27 milionů pasažérů ročně.