Nový provozovatel mýta součinnost s Kapschem prý nepotřebuje

Mýtná brána

Mýtná brána Zdroj: Kotatko Jiri/E15

Součinnost s Kapschem není nutná pro zprovoznění satelitního mýtného systému v Česku. Důležité je pouze to, aby stát co možná nejrychleji vypsal na nového poskytovatele výběrové řízení. Prohlásil to Matej Okáli, šéf slovenského provozovatele mýtného systému, společnosti SkyToll, která má o mýto v Česku zájem.

Nového poskytovatele potřebuje stát najít do konce příštího roku, kdy končí smlouva s Kapschem. Podle ministerstva je ale pro vypsání výběrového řízení nutná součinnost stávajícího poskytovatele, který je až do konce kontraktu vlastníkem licenčních práv k provozování stávajícího systému.

„Předpokládáme, že stát má technickou dokumentaci, je vlastníkem dat a nic dalšího nepotřebujeme,“ uvedl Okáli. Řešení licencí k používání některých současných komponent systému, jako jsou například mýtné brány, je až druhořadé a je možné se tím zabývat až následně.

Přestože hlavní technologie nabízená SkyTollem počítá s využitím přenosu dat z kamionů přes družici, mýtné brány by společnost mohla využít pro vizuální kontrolu projíždějících kamionů.

Nesnadný tendr

Teoreticky se podle Okáliho stále ještě dá stihnout spuštění nového systému od počátku roku 2017, pokud by se výběrové řízení vyhlásilo ihned a smlouva s novým poskytovatelem byla podepsaná do března nebo dubna příštího roku. Problém je ale právě ve výběrovém řízení, které kvůli své důležitosti zřejmě nebude snadné a dají se očekávat komplikace v podobě námitek a odvolání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Právě v tento moment by pak ministerstvo mělo zákonné důvody pro prodloužení smlouvy s Kapschem bez řádné soutěže, dodal šéf slovenské společnosti s tím, že ale i tak je dvouletá lhůta, se kterou nyní úřad operuje, příliš dlouhá.

České mýto
Mýtný systém na zhruba 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a 180 kilometrech silnic první třídy provozuje Kapsch na základě desetiletého kontraktu. V Česku je elektronické mýtné od roku 2007. Loni se vybralo 8,7 miliardy korun, od zahájení provozu téměř 58 miliard korun. Vloni stát za provoz systému zaplatil 2,15 miliardy korun.