Většina PET lahví dnes končí na skládkách či ve spalovnách
Česká republika se blíží možnému zavedení záloh na PET lahve a plechovky. Teď se čeká na rozhodnutí vlády. Kritikům vadí především další povinnost pro uživatele. Iniciativa pro zálohování poukazuje na to, že dnešní systém vlastně nevede k recyklaci. „Z vytříděných PET lahví se recykluje méně než polovina,“ říká její manažerka pro vnější vztahy Kristýna Havligerová.
Češi třídí plasty poměrně zodpovědně, ale recykluje se jen malá část. Proč?
Protože plasty ze žlutých kontejnerů vesměs končí na ručních třídičkách, které jsou málo efektivní. Navíc bývá tento materiál často kontaminován. Končí pak bohužel ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách, a to včetně PET lahví. V roce 2023 se jich vysbíraly tři čtvrtiny, avšak toto číslo stagnuje. Ještě horší je to u plechovek, kde je míra sběru nízká a třídění vesměs nefunguje. Ve velké části země pro sběr totiž nefunguje žádná infrastruktura. V Česku jich tak vysbíráme něco přes čtvrtinu, zbytek končí v komunálním odpadu. Žádná tuzemská plechovka u nás neskončí v nové. Z vytříděných PET lahví se pak recykluje méně než polovina, většinou do výrobků, které už dále recyklovat nelze.
Kritici zálohování ale poukazují na náklady systému. Kdo je zaplatí?
Stávající systém třídění je do velké míry financován z veřejných zdrojů, ať už jde o investiční dotace ze státního rozpočtu či evropských fondů, anebo přes dotace na provoz z rozpočtů obcí a měst. Zálohový systém nevyžaduje žádné peníze z veřejných rozpočtů. Zálohy financují výrobci nápojů, výtěžek z prodeje vysbíraného materiálu a nevrácené zálohy. Zálohový systém doposud nikde v Evropě nevedl ke zdražení nápojů.
Například v Německu se musí PET lahve vracet nezmáčknuté. Tím pádem zabírají dost místa a manipulace s nimi je nepříjemná…
Já v tom nevidím větší problém. Češi desítky let vrací skleněné pivní lahve. I když jsou těžké, běžně je nosí do obchodů a jejich návratnost je až 98 procent. Takže bych Čechy nepodceňovala, když to zvládnou Němci, Estonci či Slováci. Z průzkumů jasně vyplývá, že skladování ani nutnost obal nezmačkat pro ně nepředstavuje problém. Zavedení systému záloh podle červnového průzkumu společnosti Ipsos podporuje 76 procent Čechů.
Nicméně menší obchodníci asi nemusí být nadšení.
Je pravda, že obchodníci budou řešit otázky skladových prostor, hygieny či časové dotace zaměstnanců. Spolu s producenty i prvotní vstupní investici. Obojí jim ale bude postupně propláceno operátorem prostřednictvím manipulačního poplatku. Ne hned, ale postupně. Většina PET lahví dnes končí na skládkách či ve spalovnách.
Lze říct, jak se v zemích, kde se zavádělo zálohování, stavěla k tomuto opatření veřejnost?
Lidé zavedení záloh většinou podporovali. Je to motivováno především pozitivními dopady na životní prostředí, snížením množství odpadu, opakovaným využitím suroviny a také finanční motivací k ekologičtějšímu chování. Vždy se najde část lidí, kteří jsou ohledně zálohového systému skeptičtí, takže jeho zavedení se neobejde bez velké informační kampaně.
U každé novinky vzniká otázka, kdo na tom vydělá.
Životní prostředí. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme nejen plýtvání přírodními zdroji, ale především až o 95 procent snížíme spotřebu energie a až o 80 procent uhlíkovou stopu těchto obalů. Z ulic zmizí odhozené lahve a plechovky. Obce tak ušetří náklady na čištění veřejných prostranství, ale i část nákladů na svoz a třídění plastů. Ze žlutých kontejnerů zmizí až třetina objemu. Z ekonomického hlediska na systému ale žádná strana nevydělává. Výrobci se nedostanou k materiálu zadarmo, naopak budou si jej odkupovat za tržní ceny v takovém objemu, který odpovídá jejich podílu na trhu. Ten pak budou používat pro výrobu nových obalů.
Obce, které jsou v třídění odpadů zainteresované, ale proti novému systému převážně protestují.
Obce nyní na vysbíraném materiálu nevydělávají. Každá vysbíraná lahev pro ně představuje náklad. Na materiálu nyní vydělávají pouze odpadáři. Také společnost Eko-kom jasně potvrdila, že bude obcím kompenzovat případné ztráty spojené se zavedením záloh. Pokud by nějaké nastaly, své platby obcím a třídičkám upraví. Ve výsledku bude také podle Eko-komu dopad na obecní rozpočty pozitivní.
Kristýna Havligerová
Je manažerkou pro vnější vztahy Iniciativy pro zálohování. V minulosti jedenáct let pracovala pro Českou spořitelnu, necelé dva roky pro Evropský parlament. Začínala jako novinářka. foto Iniciativa pro zálohování
