Zahraniční trhy lákají developery zejména svou předvídatelností, zaznělo na e15 REsummitu

Zahraniční trhy lákají developery zejména svou předvídatelností, zaznělo na e15 REsummitu

Zahraniční trhy lákají developery zejména svou předvídatelností, zaznělo na e15 REsummitu Zdroj: e15

Zahraniční trhy lákají developery zejména svou předvídatelností, zaznělo na e15 REsummitu
Zahraniční trhy lákají developery zejména svou předvídatelností, zaznělo na e15 REsummitu
Zahraniční trhy lákají developery zejména svou předvídatelností, zaznělo na e15 REsummitu
4 Fotogalerie
Klára Sýkora
Diskuze (0)
  • Pro české developery je logickým krokem Polsko, které nabízí rychlejší návratnost investic.
  • Některé skupiny začínají objevovat Balkán, jiné míří do Německa a dál na západ.
  • Za stejnou dobu jako jeden projekt v Česku se v zahraničí postaví dva až čtyři, zmínil na e15 REsummitu Jan Chromeček z UDI Group.

Český trh je silný, developerům už ale nestačí. „Je relativně malý a překoupený, proto jsme hledali investiční příležitosti i jinde,“ zmínil na e15 REsummitu ekonom Martin Slaný ze skupiny DRFG, která mimo tuzemska působí v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a poměrně nově také v Chorvatsku.

Do Polska se vydala i developerská společnost Crestyl, byť na tuzemsko rovněž nezanevřela. „Český trh je velmi dobrý a sofistikovaný, ale čeští developeři jsou stejně dobří jako britští nebo němečtí, proto nevidím důvod, proč by se měli bát expanze,“ vysvětlil výkonný ředitel Simon Johnson. Dodává, že situace se za posledních dvacet let otočila a Češi dnes dokáží „přeplatit“ i zahraniční investory.

Za hranicemi se staví rychleji

Kromě síly českého kapitálu a relativně omezených možností tuzemského trhu existuje ještě jeden důvod, který developery táhne za hranice. Jsou to rychlé povolovací procesy. „Za stejnou dobu, co stavíme jeden projekt v Česku, zvládneme dva až čtyři v zahraničí. Bez ohledu na zemi,“ zmínil výkonný ředitel UDI Group Jan Chromeček. Ani jeho skupině se ale z Česka nechce, mají tady asi třetinu portfolia a podobný objem by rádi udrželi i do budoucna. Kromě tuzemska působí v Polsku, Srbsku a na české poměry poněkud neobvykle i v Kostarice nebo Panamě. „Uvažovali jsme o Spojených státech, ale jako předstupeň jsme si chtěli zkusit podobné země,“ vysvětlil Chromeček, který na všech trzích vnímá hladší, rychlejší a jednodušší projednávání.

To developerům přináší mnohem větší jistotu. „Když koupím pozemek v Polsku, do dvou let můžu začít stavět,“ zmínil Johnson. „Čistě z pohledu ziskovosti je na tom Česko o něco lépe, ale u našich severních sousedů dokážeme peníze rychleji otočit. Za tři roky se tamější investice vrátí, zatímco v tuzemsku může dlouho ležet,“ dodal. Predikovatelnost polského trhu vyzdvihl i Chromeček: „Tam víme, že pokud existuje územní plán, projekt získá stavební povolení a můžeme ho realizovat. U nás to trvá klidně patnáct let a nevíme, jak to dopadne.“

Slaný ovšem upozornil, že trh je třeba sledovat z širšího úhlu pohledu. „Řešíme i developerské projekty, ale máme rádi spíš stojící nemovitosti. A vždy musíme vědět, jak dlouho chceme danou budovu držet, komu ji prodáme a jaké jsou podmínky na trhu. Zajímá nás, jak vypadají banky nebo daně, což nakonec může dát úplně jiný obrázek o celku. Polsko je výnosově zajímavé, ale když se podíváme na to, jak tam fungují banky, jaká je jejich flexibilita, marže nebo možná výše úvěru, tyto aspekty fungují lépe v Česku,“ upřesnil.

Délku povolovacích procesů v tuzemsku rovněž vnímá jako problém. „Když pracujete s cizími penězi, čas je extrémně důležitý. Bohužel tady už jsme v situaci, kdy změna jednoho zákona nestačí,“ dodal s odkazem na řadu regulačních opatření týkajících se mimo jiné technických parametrů budov.

Developery láká východ i západ

Polsko bylo pro většinu českých developerů logickým krokem, v dalším postupu už ovšem každá skupina volí trochu jinou strategii. „Čeští investoři teď objevují západní Balkán, tedy Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Makedonii a Černou Horu. Dále nás začínají zajímat i země, které byly ještě před patnácti lety nechvalně proslulé jako takzvané prasečí ekonomiky, tedy Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko. Odrazily se ode dna, vidíme tam růst kupní síly i stabilní makroekonomické prostředí, a proběhla silná konsolidace veřejných financí, takže je tam jistá předvídatelnost,“ vyjmenoval ekonom skupiny DRFG.

Balkán zajímá i UDI Group, současně ale skupina pokračuje ve svých západních tendencích. „Blízké je nám Německo nebo Spojené státy, hodně se zabýváme i Kanadou. Ale chceme to dělat rozumně, organicky a postupně,“ zmínil Chromeček.

Západ je lákavý i pro Crestyl, který vidí potenciál v Německu nebo Velké Británii. „Hodně se mluví o příležitostech, jaké po ukončení války vzniknou na Ukrajině, ale to není naše cesta. Budeme se dál etablovat v Česku a Polsku, a chceme jít i na západ, abychom tvořili další hodnotu a posilovali stabilitu skupiny,“ nastínil Johnson.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů