Ekonomové oslovení agenturou Reuters předpokládali, že ekonomika eurozóny poroste v posledních třech měsících loňského roku stejně rychle jako v předešlém čtvrtletí.
V meziročním srovnání růst eurozóny dosáhl 0,9 procenta, což bylo rovněž o 0,1 procentního bodu více oproti odhadům. Pokud jde o výsledek za všechny státy Evropské unie, její HDP stoupl meziročně o 1,3 procenta. Stejného výkonu dosáhl i ve třetím a ve druhém čtvrtletí.
Čtěte o řeckém HDP:
Výrazné oživení zažila především německá ekonomika, jejíž růst oživil na 0,7 procenta z desetiny procenta v předešlém kvartálu a více než dvojnásobně překonal odhady. Francie, která má druhou největší ekonomiku v eurozóně, naopak zpomalila růst na desetinu procenta a v Itálii coby třetí největší ekonomice eurozóny zůstal hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí beze změn. Mezičtvrtletně naopak klesly ekonomiky Finska, Kypru a Řecka.
Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí stoupla o 0,2 procenta po růstu o 0,4 procenta v předešlých třech měsících. Meziročně byl její hrubý domácí produkt vyšší o 1,3 procenta, což je zpomalení po růstu o 2,4 procenta v předešlém kvartálu.
Eurostat zveřejnil i údaje o ekonomickém vývoji měnové unie a celé EU za uplynulý rok. Hrubý domácí produkt eurozóny se tak loni zvýšil o 0,9 procenta a HDP celé EU o 1,4 procenta.
Eurozóna, jejíž devatenáctým členem se v lednu stala Litva, bude v nejbližší budoucnosti zřejmě muset reagovat na řadu problémů. Pozice zadluženého Řecka v tomto bloku je opět nejistá a Řecko bude tématem pondělní napjatě očekávané schůzky ministrů financí zemí platících eurem.
Hospodářský růst eurozóny by ale mohla podpořit levnější ropa a program nákupů vládních dluhopisů, který v lednu ohlásila Evropská centrální banka.
