ČNB vyčkává s dalším zvyšováním sazeb. O dalším vývoji rozhodnou tři věci
- ČNB po červnovém zvýšení sazeb ponechala základní úrok na 3,75 procenta a další krok zatím nechystá.
- Bankéři dál vidí inflační rizika hlavně v rychlém růstu mezd, úvěrů a vývoji cen komodit.
- Českou ekonomiku brzdí slabší zahraniční poptávka, zatímco domácí spotřeba a průmysl zůstávají relativně odolné.
Bankovní rada České národní banky vyhodnotila minulý týden současné nastavení měnové politiky jako adekvátní. Červnové zvýšení úrokových sazeb podle guvernéra Aleše Michla zpřísnilo měnové podmínky, což podle něj nyní umožňuje postupně vyhodnocovat nová data a působení měnové politiky. Vyplývá to ze zápisu z jednání rady, který dnes ČNB zveřejnila.
Rada na jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstala na 3,75 procenta. Pro rozhodnutí hlasovalo jejích všech sedm členů.
Rychlý růst mezd zůstává hlavním rizikem
Člen rady Jan Frait vyslovil názor, že souhrnné nastavení měnové politiky je v souladu s celkovými makroekonomickými a finančními trendy. Další člen Jakub Seidler řekl, že důvody pro přísnější měnovou politiku stojící za zvýšením sazeb na červnovém jednání ČNB zůstávají.
Souvisejí zejména s přetrvávajícími poptávkovými inflačními tlaky v domácí ekonomice v kombinaci s možnými sekundárními dopady vyšších cen komodit následkem konfliktu v Íránu. Od posledního měnového jednání ale podle něj přišla data, která jsou z pohledu domácích proinflačních rizik nepatrně optimističtější, snižují akutní potřebu další reakce, a umožňují tak vyčkat na další vývoj.
Členka rady Karina Kubelková upozornila na to, že měnová politika nyní působí restriktivně v úrokové i kurzové složce. Zároveň je podle ní rizikem, že kurz koruny setrvá na současných silnějších hodnotách. Podle Jana Kubíčka má pokračování stability úrokových sazeb nyní tři podmínky, a to že pomine příliš rychlý růst mezd, započne dlouho očekávaná dezinflace u jádrové inflace a přestane akcelerovat tvorba úvěrů.
Českou ekonomiku drží zpátky slabá poptávka ze zahraničí
Diskuse o stavu reálné ekonomiky se týkala zejména poptávkové situace a vlivu zahraničí na domácí ekonomický růst. Bankovní rada vyhodnotila růst domácí poptávky jako solidní. Podle Kubíčka byly však údaje o růstu HDP od začátku roku spíše zklamáním, které je patrně spojeno se zahraniční poptávkou, protože domácí agregátní poptávka roste vcelku rychle.
Člen rady Jan Procházka souhlasil, že výraznější růst české ekonomiky nelze očekávat bez uklidnění globálního vývoje a oživení zahraniční poptávky. Kubelková upozornila na solidní růst českého průmyslu, přičemž zejména automobilový průmysl si vede relativně dobře v kontextu vývoje tohoto sektoru v Evropě.
Při diskusi o trhu práce se rada zaměřila zejména na mzdový růst jako důležitý inflační faktor. Členové rady konstatovali, že mzdový vývoj je nyní obestřen datovou nejistotou. Tu dal Procházka do souvislosti se spuštěním jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Zároveň upozornil na poslední odhady mzdového růstu, které stále naznačují pokračující vysoký růst mezd.
Podle členky rady Evy Zamrazilové je i přes velkou datovou nejistotu zřejmé, že současný růst mezd je stále výrazně nad rovnovážnou úrovní konzistentní s inflačním cílem. S tím souhlasil i Seidler, který doplnil, že růst mezd je nutné hodnotit v kontextu slabého růstu produktivity v poslední době.
Video: Jste ročník narození 1970 až 1996? Exguvernér ČNB popsal, co vás v českém důchodovém systému čeká
