Důvodem pro změnu je podle vyjádření finančních domů zejména to, že hodlají být klientsky přívětivější anebo novinkou zohledňují situaci na trhu. Zisky z obchodování se vzhledem k situaci na trzích tenčí, navíc investoři šetří, a tak klesají i výdělky zprostředkovatelů. Pro banky se tak stávává investiční bankovnictví, zejména pokud jde o malé objemy, méně zajímavým. Například klienti Komerční banky zaplatí za burzovní obchod s akciemi v hodnotě sto tisíc korun od prosince loňského roku 900 korun namísto původních 850 korun. Naopak pokud by obchodovali s cennými papíry v hodnotě půl milionu korun, pak ušetří oproti původnímu ceníku několik set korun.
Centrální depozitář
Vznik Centrálního depozitáře cenných papírů (CDCP) v červenci 2010 přinesl do cen za vedení cenných papírů velkou revoluci, neboť CDCP nahradil Středisko cenných papírů, které do té doby evidovalo veškeré cenné papíry v České republice. Přístup k datům CDCP mají mnozí majitelé cenných papírů povolen výhradně přes účastníky CDCP, kterým jsou například obchodníci s cennými papíry či zmíněné banky. Právě banky byly v minulosti kritizovány, že si k cenám depozitáře připočítavájí vysoké marže, čímž služby CDCP prodražují. Porovnat ceny depozitáře s cenami bank ale lze jen těžko. Jednotlivé položky se totiž liší názvem ale i tím, co zahrnují.
Situaci ale může dokreslit chování některých firem, které například coby emitenti mají přímý přistup do centrálního depozitáře a nemusí využívat banky jako zprostředkovatele. Zde už totiž ceny porovnat lze. Pokud emitent nevyužije banku a sám si zaregistruje emisi u CDCP, výrazně ušetří. Přesně to udělala například společnost Arca Capital. „Pokud by emitenti stejnou službu realizovali přes banky, tak by cena byla řádově jiná. Namísto tisíců desetitisíce korun,“ poznamenal předseda představenstva a výkonný ředitel Arca Capital Pavel Makovec.
