Centrální banka snížila největší kampeličce v zemi požadavky na kapitálovou přiměřenost. Moravský peněžní ústav si tak uvolní zdroje pro byznys.
Ve své přeměně na banku je opět o krok blíže cíli Moravský peněžní ústav. Česká národní banka totiž záložně povolila snížit objem kapitálu, který musí držet pro případ finančních problémů. I tak ale ČNB kampeličce vytkla několik nedostatků týkajících se obezřetného poskytování úvěrů či nedostatečné výše rezerv na riskantnější obchody z minulosti. Na rozhodnutí o bankovní licenci má regulátor čas do poloviny prosince.
„Správní orgán stanovil ústavu v procesu přezkumu ukazatel celkového kapitálového požadavku 12,5 procenta z objemu rizikově vážených aktiv,“ uvádí rozhodnutí ČNB z konce září. To je méně, než regulátor požadoval při obdobné loňské kontrole, podle pozorovatelů je to odraz mírného snížení rizikovosti byznysu ústavu.
„ČNB rovněž zrušila některé limity v oblasti úvěrování, které měl ústav nastaveny už v roce 2015. Aktuálně se nacházíme ve finální fázi licenčního řízení,“ říká šéf marketingu Moravského peněžního ústavu Marcel Schmidt. Záložna podala na sklonku loňského roku žádost o udělení bankovní licence už podruhé za svého fungování. Svou první žádost v roce 2015 stáhla po konzultacích s centrální bankou.
„Sektor kampeliček prochází těžkým obdobím. Hlavním důvodem je relativně nová regulace, která jim omezuje růst jen do určité výše aktiv, omezuje určitým způsobem úročení vkladů a zvyšuje příspěvek na pojištění vkladů,“ vysvětluje ekonom poradenské společnosti Partners Martin Mašát.
Od letoška platná novela zákona o družstevních záložnách stanovila strop pro velikost kampeliček na maximálně desetimiliardový majetek. „Záložny tak měly v zásadě tři možnosti: transformovat se na banku, zpomalit svůj růst nebo riskovat uložení opatření k nápravě s rizikem ztráty licence,“ dodává analytik Fincentra Josef Rajdl. Posunout se z branže záložen k bankovnímu byznysu se zatím podařilo jen v loňském roce někdejší kampeličce Creditas.
