Centrální banka stupňuje tlak na kampeličku WPB

Palác Edison v Jeruzalémské ulici v Praze 1.

Palác Edison v Jeruzalémské ulici v Praze 1. Zdroj: Michael Tomeš/E15

Palác Edison v Jeruzalémské ulici v Praze 1.
Palác Edison v Jeruzalémské ulici v Praze 1.
Palác Edison v Jeruzalémské ulici v Praze 1.
Palác Edison v Jeruzalémské ulici v Praze 1.
Palác Edison v Jeruzalémské ulici v Praze 1.
6 Fotogalerie

Stamilionový majetek záložny WPB Capital je podle České národní banky v ohrožení. Naopak představenstvo družstva podezřívá likvidátora WPB, že za jeho působení zmizel z kampeličky majetek ve stejném řádu. 

Česká národní banka vydala další dvě předběžná opatření vůči záložně WPB Capital. A to přesto, že v červnu soud rozhodl o tom, že odebrání licence kampeličce v roce 2014 bylo nezákonné. Předběžná opatření mají zamezit tomu, aby představenstvo družstva převzalo od likvidátora dokumentaci a nemohlo dělat změny v obchodním rejstříku.

„ČNB přijímá vůči WPB Capital opatření nezbytná k ochraně stamilionového majetku záložny a k ochraně pohledávky Garančního systému pojištění vkladů ve výši 2,8 miliardy korun. Přijímá rovněž opatření k tomu, aby nebyly znehodnoceny výsledky čtyřleté práce likvidátora,“ řekla na dotaz E15 mluvčí centrální banky Markéta Fišerová.

Konkrétní rizika hrozící majetku družstva ČNB zatím neuvedla. „Podle nezávislé právní analýzy jsou nová předběžná opatření ČNB zcela nezákonná, neboť družstvu přímo zamezují plnit zákonné povinnosti. Představenstvo proti nim podá rozklad v zákonné lhůtě,“ uvedl mediální zástupce představenstva WPB Martin Jaroš. Vydaná předběžná opatření podle něj brání hlubšímu rozkrytí reálného stavu kampeličky.

Představenstvo kampeličky v čele s Peterem Meierem totiž vyjádřilo podezření, že z WPB během jejího řízení likvidátorem Jiřím Švihlou odtekly stovky milionů korun.  A to v podobě přemrštěných výdajů za právní a ekonomické služby.

„Jedním z příkladů nestandardního postupu likvidátora, který vzbuzuje pochybnosti, je třeba angažování Advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, kterou likvidátor přizval ke spolupráci v roce 2014,“ upozorňuje Jaroš s tím, že kancelář během jednoho měsíce vystavila faktury za více než 4,2 milionu korun za právní služby související s řešením žaloby na náhradu škody vůči ČNB. Tu podalo představenstvo záložny. „Hmatatelným výstupem zmíněné fakturace bylo podání návrhu na přerušení řízení  v rozsahu deseti stran textu,“ zdůrazňuje Jaroš. Likvidátor ani advokátní kancelář na zaslané otázky nereagovali.

První předběžné opatření vůči spořitelnímu družstvu vydala centrální banka v první polovině července. Další dvě byla vydána 19. července. Kopie předběžných opatření má E15.cz k dispozici.

Odebrání licence záložně WPB v roce 2014 předcházel konflikt o peníze mezi bývalými spolumajiteli kampeličky. Strana reprezentovaná podnikatelem Pavlem Petrovičem, který již v té době v kampeličce nebyl, měla kontakt na viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka. Petrovič se s ním minimálně dvakrát setkal na půdě takzvaného Klubu Fido, a to v době, kdy centrální banka již řešila osud družstva. ČNB již dříve prohlásila, že tím bankéř etický kodex centrální banky neporušil. 

WPB přišla o licenci v roce 2014. Odnětí licence ČNB zdůvodnila tím, že záložna uměle navyšovala kapitál z peněz kampeličky poskytnutých formou úvěrů, nabývala nedovolené typy cenných papírů a obcházela limit angažovanosti. Podle červnového rozhodnutí soudu šlo o nepřiměřený zásah.