Senát schválil daň z mimořádných zisků. Platit bude tři roky | E15.cz

Senát schválil daň z mimořádných zisků. Platit bude tři roky

Schůze Senátu
Schůze Senátu
• 
ZDROJ: Senát ČR

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválil Senát. Spolu s tím schválil i další daňové změny. Například limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty se zvýší z jednoho milionu na dva miliony korun a stejně tak se zvýší i limit umožňující podnikatelům využívat takzvanou paušální daň. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Zákon musí ještě podepsat prezident.

Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.

Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi. Vzhledem k tomu, že Senát zákon schválil, nehlasovali už senátoři o návrzích svých kolegů Michaela Canova (STAN) a Vladislava Vilímce (ODS), aby se o část výnosu státní rozpočet dělil s kraji a obcemi podle rozpočtového určení daní. Za sdílení výnosů se u senátorů přimlouval i Svaz měst a obcí ČR. Ve Sněmovně tento návrh sněmovní většina neschválila.

Video se připravuje ...
TK po jednání vlády

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s dělením výnosu nesouhlasil. Argumentoval tím, že stát ve 100 procentech ponese náklady na kompenzace cen energií, a proto na to potřebuje mimořádné příjmy. Poukazoval i na to, že mimořádné výdaje půjdou ve prospěch samospráv a jejich organizací, protože i v jejich prospěch stát nastaví maximální ceny elektřiny.

Senátor Canov chtěl rozdělení podle podílů stanovených v zákoně o rozpočtovém určení daní. Senátor Vilímec navrhl, aby kraje a obce dostaly 20 procent z toho, co by jim jinak patřilo podle zákona o rozpočtovém určení daní. „Jsem přesvědčen, že je to správné,“ uvedl.

Proti sdílení výnosu z daně se postavil například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Dělení s územními samosprávami podle něj není správné a není to fér vůči státu, ani vůči občanům i dalším institucím, které si o peníze nemohou říct. „Kompenzace na straně spotřebitele a kompenzace na straně výrobce bude platit stát, ne obce, ne kraje,“ argumentoval předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery