Smysluplný zbrojní projekt si peníze najde vždy, problémy ale mohou mít menší podniky, říká ředitel státní exportní banky
Daniel Krumpolc stanul v čele České exportní banky (ČEB) krátce po vpádu Ruska na Ukrajinu a rychle prosadil, aby se zaměřila na český obranný a bezpečnostní průmysl. Podle něj by firmám z tohoto rezortu pomohla dlouhodobá poptávka státu a podpora zbrojních vývozů mimo Evropu. A české ekonomice obecně méně byrokratické zátěže.
Věříte, že po změně politiky USA vůči Evropské unii přehodnotí Evropská investiční banka svůj přístup k obrannému průmyslu? EIB může financovat pouze takzvané dual-use výrobky a technologie, tedy ty použitelné i pro civilní účely, a nikoliv pouze pro vojenskou produkci.
Určitě bude dobré, když se i EIB připojí do společnosti bank, které budou obranný a bezpečnostní průmysl financovat. Nemyslím si však, že reálný problém tohoto průmyslu a obranyschopnosti ČR spočívá v nedostatku nebo nedostupnosti úvěrů. Jak jsem řekl i na konferenci Obrana a bezpečnost, jsem přesvědčen, že komerčně smysluplný a ekonomicky životaschopný projekt, a to i z oblasti obranného průmyslu nebo výrobků takzvaného dvojího užití, své financování najde. Pokud ne, v České exportní bance rádi pomůžeme.
Určitou skupinou opomíjených firem v segmentu obrany a bezpečnosti nebo jejich subdodavatelů mohou být malé a střední podniky, kde však problém vnímám spíš v oblasti kreditních rizik, tedy úvěruschopnosti daných firem. Problém pro investory, a stejně tak pro financující banky, je podle mého názoru aktuálně spíš v absenci dlouhodobé poptávky, na jejímž základě by dlouhodobé projekty mohly být finančně postaveny. Pokud budou vlády vědět, co potřebují, a budou to trhu schopny definovat a za určitých podmínek se například i zavázat k dlouhodobým odběrům, případně podpořit export v době přebytku zbrojní produkce, situace se výrazně zlepší.
Některé české zbrojařské firmy si podle Kristýny Helm z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) stěžují, že z pohledu bank nesplňují podmínky stabilního partnera, například proto že nemají zajištěné zakázky na více let dopředu. Jaký je přístup ČEB?
Když už zmiňujete AOBP, rád bych ocenil roli této asociace, která pravidelně otevírá diskuzi o stabilitě a podmínkách financování obranného průmyslu. Ale k vaší otázce: Nejsem expert na obrannou strategii a politiku a dívám se na to optikou bankéře. Jak jsem uvedl v předchozí odpovědi, myslím, že jasně definovaná dlouhodobá poptávka či jiná forma garancí ze strany odběratelů, tedy v tomto případě zejména státu, by mohla právě tento problém pomoci vyřešit.
V ČEB nemáme interní politiku, která by omezovala financování obranného a bezpečnostního průmyslu. Jsme ryze česká banka a nepodléháme jakýmkoli nařízením zahraniční centrály. S ohledem na kreditní rizika jsme však v ČEB stejně pragmatičtí jako všechny ostatní komerční banky. To znamená, že nechceme utrácet peníze, v našem případě dokonce daňových poplatníků, a poskytovat úvěry podnikům, které mohou kvůli nedostatečné poptávce zkolabovat.
Hovoří se o tom, že by zbrojním podnikům měl odběry garantovat například stát nebo Evropská unie
Definice dlouhodobých potřeb státu a garance odběru produkce z jeho strany, případně EU, by za určitých podmínek samozřejmě chuť k financování posílily. A nejen ze strany bank. Pomohlo by to zejména ke zvýšenému apetitu investorů vstupovat do projektů posilujících naši obranyschopnost. Kromě garancí odběrů se ale může jednat i o podporu exportu přebytku zbrojní produkce mimo Evropu.
Na konferenci Obrana a bezpečnost jste řekl: Co nebude moci uchopit komerční bankovní sektor, může uchopit Česká exportní banka nebo Národní rozvojová banka, s níž úzce spolupracujeme. Měl jste na mysli nějaký konkrétní projekt?
Aktuálně v oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu takový „nechtěný“ projekt nevidím. Myslím, že většinu potřeb dokáže dnes bankovní sektor uspokojit. Opět možná s výjimkou některých malých a středních podniků. Přidaná hodnota ČEB spočívá v tom, že jsme na jaře roku 2022 nepřešlapovali na místě a plnili aktivně svou roli. Řadě společností z obranného a bezpečnostního průmyslu jsme poskytli financování právě v době, kdy to u některých komerčních bank z důvodu jejich interních korporátních politik bylo složité nebo to nebylo vůbec možné.
Komerční banky se pak začaly postupně přidávat a my je dnes efektivně doplňujeme, například u větších projektů. Riziko i do budoucna spočívá v tom, že komerční bankovní sektor může své interní politiky měnit podle svých aktuálních priorit, a to bez jakéhokoli ohledu na potřeby státu. To je fakt a svaté právo soukromých subjektů rozhodovat o svých aktivitách. Proto chceme v ČEB i nadále hrát roli racionálního a stabilního partnera pro české firmy a investory mířící na zahraniční trhy. Partnera, který však poskytuje pouze návratné financování. Nejsme dotační agentura, která funguje na úkor daňových poplatníků.
Daniel Krumpolc
Absolvoval VŠE v Praze. Dříve působil v Citibank Europe a Citibank pro ČR a Slovensko nebo ve Sberbank CZ. Českou exportní banku, již založil stát v polovině devadesátých let, začal řídit na konci února 2022. O rok později ČEB dosáhla zatím nejlepšího historického výsledku, když meziročně zdvojnásobila zisk před zdaněním na téměř jednu miliardu korun. Čísla za rok 2024 očekává banka podobná.
Na konferenci jste se také neskrýval s tím, že jste kritik ESG a že ČEB tato pravidla podle vás pojímá opačně. Doslova jste prohlásil, že co může být sociálnějšího a společenštějšího než bránit evropskou společnost a její hodnoty. Pravidly ESG i klasifikací takzvaných udržitelných činností Evropské unie neboli EU taxonomií se ale přece banka, kterou vedete, musíte řídit taky, nebo ne?
Musíme se těmito pravidly řídit úplně stejně jako jiné banky, ale v oblasti ESG oproti některým jiným institucím vnímáme u obranného průmyslu naopak naprostý soulad s myšlenkou pozitivního dopadu na společnost, na její ochranu. Dokonce jsem toho názoru, že ono „S“, tedy social, sociální, by v tomto případě mělo mít absolutní prioritu. V tomto smyslu tedy pojímáme ESG racionálně a mnohdy právě opačně než některé instituce, a to od samého počátku konfliktu na Ukrajině. Jsem samozřejmě rád, že k pojetí, které zastáváme, začínají obdobně přistupovat i jiní hráči na bankovním trhu.
Zároveň bych rád podtrhl, že myšlenku ESG jako takovou a její věcnou podstatu a záměr nezpochybňuji. S čím se však neztotožňuji, je způsob, jakým byla skrze regulace uchopena. Mám na mysli zejména drtivý dopad reportingu, sbírání stovek datových bodů a jejich zpracování. Jde o enormní náklady, které musejí nejenom banky, ale i řada dalších firem vynakládat a tyto náklady a investice v ekonomice netvoří žádnou přidanou hodnotu. Chybné uchopení ESG podle mého názoru ale tkví také v tom, že pravidla hry a cíle jsou určovány odtrženě od reality ekonomického života a dopadu na něj.
Co by podle vás nejvíce pomohlo obrannému průmyslu a obecně rozvoji podnikání v Česku?
Ve zkratce: svoboda podnikání a individuální zodpovědnost, a tedy také méně státu. Pokud už stát z nějakého důvodu potřebuje do ekonomiky zasahovat, pak ať upřednostňuje motivaci podnikatelů před jejich penalizací. A samozřejmě škrty v předpisech následované dalšími škrty v předpisech. Stejně důležité je i dlouhodobě předvídatelné a stabilní podnikatelské prostředí, které firmám umožní plánovat a růst bez neustálých zásahů a změn pravidel. Zcela samostatnou kapitolou jsou pak dotace jakéhokoliv typu. Ty jsou z mého pohledu favoritem mezi kandidáty na škrtání. Už jsem mluvil o zátěži, kterou působí ESG, dotace ale mají na ekonomiku ještě větší demoliční dopad. Nejenže pokřivují tržní prostředí a ekonomika kolem nich odsává pracovní síly a podnikatelskou energii, ale mají dlouhodobý dopad i do mentality ekonomických subjektů. Ty jsou reálně nuceny se čím dál více soustřeďovat na podnikavost a dravost při získávání dotací namísto využití těchto kompetencí k rozvoji svého produktu a firmy.
Za vašeho tříletého působení v ČEB se obchodní aktivity banky čtyřnásobně zvýšily. Kolik z toho činí spolupráce se zbrojaři? A orientace na ně byla vaše iniciativa, nebo jste dostali pokyn od vlády?
Z obchodních případů uzavřených od roku 2022 tvoří obrana a bezpečnost čtyřicet procent. Tento průmyslový sektor je v Česku koncentrovaný do menšího počtu velkých hráčů. Postupně se zaměřujeme na malé a střední firmy. Při mém nástupu do čela ČEB v březnu 2022 se podpora obranného průmyslu doslova nabízela. Byla to jednoznačná společenská potřeba. Pomoc výrobcům zbraní a munice je přesně rolí, kterou by státem vlastněná exportní banka měla plnit. A to za situace, kdy komerční banky kvůli setrvačnosti svých interních politik tento segment financovat nechtějí.
