Vztahy zbrojařů a bankéřů se zlepšují. Firmy volají po jasném zadání od státu, jak a co mají vyrábět
Česká spořitelna, Komerční banka a v posledním půlroce i ČSOB úzce spolupracují s českým obranným a bezpečnostním průmyslem, jasnými tahouny odvětví jsou Česká exportní banka nebo J&T Banka. Přestože ke zbrojařům, a zvláště k malým a středním firmám nejsou vstřícné úplně všechny finanční ústavy, pokračující válka na Ukrajině a také razantní kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí bankéře s výrobci zbraní, vojenských systémů či munice spolupracovat. Podniky zároveň apelují na stát, aby naplánoval nákupy s víceletým předstihem.
„Komerční banka má ve svém portfoliu téměř šest desítek klientů z oblasti obranného průmyslu. ČSOB měla a priori zákaz financovat tento sektor, ale před půlrokem změnila politiku. Česká spořitelna navýšila angažovanost ve zbrojním odvětví na dvojnásobek,“ řekl na konferenci e15 a týdeníku Reflex s názvem Obrana a bezpečnost šéf České bankovní asociace (ČBA) a zároveň generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka.
Obrana je veřejná hodnota
Podle bývalého českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského je souhra mezi bankami a průmyslem velmi důležitá. „Musíme se věnovat hrozbám, tou největší je Rusko. Musíme navyšovat konvenční obranné kapacity. Debata musí začít odshora, obrana je věcí celého státu. Je to veřejná hodnota,“ apeloval na konferenci Landovský, který je v současnosti výkonným ředitelem neziskové organizace Aspen Institute Central Europe.
Odtažitost a v některých případech až odpor bank vůči zbrojařům má kořeny v klasifikaci takzvaných udržitelných činností Evropské unie neboli EU taxonomii a v pravidlech pro společensky odpovědné a ekologicky udržitelné chování, ESG. „Do těchto kritérií obranný průmysl nezapadá. Ze sociálních důvodů je neudržitelný, protože mimo jiné vyrábí smrtící zbraně. A nevyhovuje ani environmentálním hlediskům. Vojákům těžko můžeme pořizovat elektromobily nebo tanky a bojová vozidla pěchoty s elektrickým pohonem,“ upozornila viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Kristýna Helm.
Jenže otevřený vpád Ruska na Ukrajinu před třemi lety a sílící neochota prezidenta Donalda Trumpa nadále se zapojovat do zajišťování bezpečnosti Evropy a vynakládat stamiliardy dolarů amerických daňových poplatníků přístup k taxonomii a ESG zásadně mění. „Jsem kritikem ESG a jako Česká exportní banka tato pravidla pojímáme opačně. Co více může být sociálnějšího a společenštějšího než bránit evropskou společnost a její hodnoty?“ položil řečnickou otázku generální ředitel státního bankovního ústavu Daniel Krumpolc.
Firmy čelí obrovskému tlaku
Česká vláda podle Kristýny Helm po firmách žádá nárůst výrobních kapacit. Obranný průmysl ale přes devadesát procent svojí produkce vyváží do celého světa, protože dodávky české armádě nebo policii ho neuživí. „Jsme pod obrovským tlakem, přitom poptávka českého státu není dostatečná. Proto vyhledáváme soukromé finanční zdroje, ale často jsme odmítáni. Vzhledem k tomu, že nemáme zakázky na deset nebo dvacet let dopředu, nesplňujeme z pohledu bank podmínky stabilního partnera,“ přiblížila problémy zbrojařů zástupkyně jejich sdružení.
Podniky si stěžují také na to, že mají přesně podle zákona několika ministerstvy schválené vývozy do zahraničí, banky však odmítají tyto jasné státní záruky uznat a neposkytují exportům finanční krytí. „Skupina CSG a její expanze v Evropě i Spojených státech byly a jsou podporovány českými bankami včetně Komerční banky. Colt CZ má také dostatek financování,“ odmítl kritiku za ČBA Juchelka. „Ze strany obranného průmyslu jsem zatím nedostal žádnou stížnost. Výjimkou byl jeden případ z roku 2022.“
Také Krumpolc z ČEB je přesvědčen, že velcí čeští a mnohdy už globální hráči, jako je CSG, Colt CZ nebo STV Group, seženou financování prakticky vždy. „U malých firem ale mohou být problémy. Celkově musí někdo zbrojařům garantovat odběry. Může to být český stát nebo Evropská unie,“ myslí si šéf státní exportní banky.
Nicméně právě malé a střední firmy tvoří nejen 80 procent evropského obranného průmyslu, ale i složité subdodavatelské řetězce. „Zpoždění velkých dodávek není způsobeno velkými firmami, ale články těchto řetězců. Bojujeme s nedostatkem surovin, cenami energií i s bankovním sektorem. Například Evropské investiční bance neustále vysvětlujeme, aby více investovala do obranných projektů, což by se propsalo do větší vstřícnosti celého bankovního sektoru,“ argumentovala viceprezidentka AOBP.
Bankéř Juchelka vyzval nespokojené zbrojaře, aby se mu ozvali. „Řešíme to už přes rok. Máme společně pracovat na tom, aby se situace zlepšila. Celková angažovanost českých bank vůči českému obrannému průmyslu se počítá ve vysokých desítkách miliard korun. Ruka je podaná, obraťte se na nás s konkrétními problémy,“ prohlásil šéf ČBA. Podporu přislíbil také Daniel Krumpolc: „Co nebude moci uchopit komerční bankovní sektor, může uchopit Česká exportní banka nebo Národní rozvojová banka, s níž úzce spolupracujeme.“
Vláda tápe, úkoluje obecně
Člen představenstva společnosti Zeveta Ammunition Tomáš Hrádek připomíná, že stát podnikům ve schválené Obranné strategii ČR ukládá výrazné navýšení výrobních kapacit. „Naše firma má aktuálně výhodu v tom, že dokáže sama financovat svůj rozvoj. Za poslední dva roky jsme kapacity ztrojnásobili. Ale jako většina obranného průmyslu je nemůžeme zpětinásobit,“ upozornil.
Helm podotkla, že ruský obranný průmysl je státní, režim Vladimira Putina do něj mohutně investuje a dává mu jasné a dlouhodobé pokyny. „Oproti tomu česká vláda říká, jak jsme důležití, ale všechno včetně financování si musíme zajišťovat sami. Netvrdím, že by měla obranný průmysl zestátnit, ale musí mu zajistit lepší postavení, když po něm chce, aby v určitých oblastech převzal odpovědnost za obranu země,“ zdůraznila viceprezidentka AOBP.
Obranná strategie počítá se zajištěním soběstačnosti Česka například ve výrobě malorážového střeliva a řady typů velkorážové munice. „Je to ale obecné zadání. Potřebujeme přesně specifikovat, co armáda potřebuje,“ dodal Hrádek.
A připomněl, že v minulosti fungoval obranný průmysl jako celek, různé výrobní subjekty do sebe cíleně zapadaly. V současnosti však podle něj není sektor schopen udržet si větší strategické zásoby surovin, různých komponent nebo mít zakonzervované výrobní linky, které by se v případě krize opět rozjely. „Ideální by bylo provést audit zbrojní výroby v Česku, abychom věděli, jaké jsou schopnosti jednotlivých firem. Prioritou je nakoupit všechno, co si dokážeme vyrobit, v České republice,“ apeloval Hrádek a podtrhnul, že s tím souvisí i financování ze strany bank.
Podle České bankovní asociace je čistě úlohou státu, aby vyvolal poptávku, zavázal se k dlouhodobým odběrům, snížil byrokracii a začal s podniky více komunikovat. „Pak se všechno odšpuntuje,“ věří Jan Juchelka.
