Euforie kolem zbrojovek končí. Stačilo jedno rozhodnutí německé vlády
- Evropské zbrojovky po letech růstu narážejí na realitu a ztrácejí důvěru investorů, píše businessový newsletter 11am.
- Pád Rheinmetallu spustilo zrušení německého programu fregat F126.
- Trh dál pochybuje, zda vyšší obranné výdaje skutečně přinesou skokový růst zisků.
Evropské zbrojaře dohání realita. Po více než třech letech téměř bezvýhradného optimismu začínají investoři pochybovat, že se obranné plány evropských států skutečně promění ve skokový nárůst zisků. A špatná zpráva, která nyní zasáhla největší německou zbrojovku Rheinmetall, stahuje dolů celý sektor.
Akcie Rheinmetallu minulý týden ztratily více než 21 procent, když německá vláda ve středu oznámila, že ruší problematický program výstavby šesti válečných fregat F126 za 15 miliard eur (364 miliard korun).
Prudká burzovní reakce souvisí s tím, že loďařská divize Rheinmetallu vyjednávala o kontraktu na stavbu těchto lodí a právě námořní program představoval pro skupinu klíčový zdroj růstu příjmů do dalších let.
Akcie firmy jsou teď na nejnižších úrovních od února 2025 a umazaly tak většinu svých zisků spojených s druhým funkčním obdobím Donalda Trumpa. Americký prezident totiž intenzivně tlačí evropské partnery do navýšení výdajů na obranu. A protože má Rheinmetall mezi zbrojními hráči ze starého kontinentu klíčové postavení, oslabovaly prudce i akcie jiných zbrojovek.
Akcie italské skupiny Leonardo minulý týden ztratily 12 procent a největší česká zbrojovka Czechoslovak Group spadla na burze o 11 procent. Celý evropský zbrojařský index Stoxx Europe Targeted Defence minulý týden oslabil téměř o sedm procent.
Růstová jízda firem z evropského obranného průmyslu začala po plnohodnotné invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Největší válka v Evropě od druhé světové války donutila vlády na starém kontinentu zbrojit. Druhým zásadním faktorem byl loňský návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. Kvůli němu si evropské vlády uvědomily, že se v otázkách obrany už nemohou dál automaticky spoléhat na pomoc Spojených států. To logicky hrálo do karet evropským zbrojním hráčům.
Euforie kolem akcií zbrojovek se však letos vyčerpala. Válka v Íránu naplno odhalila, že v moderních konfliktech budou hrát stále důležitější roli drony. Investoři pochopili, že tradiční výrobci těžké vojenské techniky, jako například Rheinmetall, možná nebudou pro vyzbrojování evropských armád až tak zásadní.
Diskutabilní je rovněž ochota evropských vlád prostředky na obranu skutečně vynaložit, případně jejich schopnost mnohamiliardové výdaje ufinancovat. Dalším faktorem je skutečnost, že se Rusku nedaří na Ukrajině dosáhnout zásadního průlomu. To snižuje šance útoku na jinou evropskou zemi a investoři se obávají, že se výdaje na obranu opět odsunou na vedlejší kolej. Index Stoxx Europe Targeted Defence tak od svého vrcholu z konce ledna odepsal téměř 19 procent.
Lodě, které nevypluly
Aby si akcie zbrojovek udržely vzestupný trend, musejí managementy těchto firem hledat nové růstové motory. V případě Rheinmetallu měl být jedním z nich právě projekt fregat pro německé námořnictvo.
Tento projekt ale má komplikovanou historii. Už v roce 2020 jej vyhrála nizozemská společnost Damen Naval. Stavbu však doprovázely technické komplikace, narůstalo zpoždění a prodražoval se celkový rozpočet. Německá vláda proto hledala cestu, jak zakázku převést na jiného dodavatele.
Rheinmetall se proto rozhodl využít situace a loni v září oznámil plán převzít za 1,4 miliardy eur německou společnost Naval Vessels Lürssen. Ta byla jedním ze subdodavatelů – zbrojovka tak získala slušnou šanci kontrakt nakonec vyhrát.
Převod kontraktu se ovšem nakonec nekonal. Německý ministr obrany Boris Pistorius minulou středu oznámil, že se zakázka ruší kvůli předražení a významnému zpoždění proti původním plánům. Nelze se proto divit, že tato skutečnost byla pro Rheinmetall, který v posledních měsících zápasí s nedůvěrou trhů, velkou ranou.
Cena vysokých očekávání
Navzdory letošním poklesům jsou evropské zbrojní tituly stále drahé. Akcie Rheinmetallu jsou sice na polovině své hodnoty z loňského září, pořád se ale obchodují na desetinásobku ceny před začátkem války na Ukrajině. Akcie Leonarda jsou na sedminásobku stavu před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Přitom se obchodují 28 procent pod svou rekordní cenou z března.
Zbrojařské akcie se před válkou běžně pořizovaly za jednociferné násobky čistého zisku. Nyní se Rheinmetall stále obchoduje asi na 26násobku očekávaného čistého zisku, přičemž v lednu se nacházel na 46násobku. Leonardo je v tuto chvíli asi na 20násobku.
Vyšší valuační násobky znamenají, že trh počítá s tím, že se firmám bez problémů bude dařit zvyšovat ziskovost. Zároveň jsou ale takové akcie citlivé vůči jakémukoli klopýtnutí. Akcie Leonarda například ztratily zhruba sedm procent, když se v dubnu objevily spekulace, že CEO Roberto Cingolani bude pravděpodobně nahrazen. Změna vedení se následně odehrála začátkem května.
Jelikož jsou akcie Rheinmetallu stále nadprůměrně oceněné, je logické, že ztráta důležitého kontraktu povede k významnému, ale oprávněnému propadu akcií. Jinými slovy: titul ani po tomto poklesu nemusí nutně představovat atraktivní nákupní příležitost.


















