Akcionáři polostátní energetické skupiny ČEZ hlasovali o dosud historicky nejvyšší dividendě. Po návrhu ministerstva financí, které kontroluje bezmála 70 procent akcií ČEZ, si akcionáři si přijdou na 145 korun za kus cenného papíru. Energetický gigant by tak na dividendách rozdal 78 miliard korun, což odpovídá plné hodnotě čistého zisku za loňský rok.
Mimořádný čistý zisk skupiny ČEZ se promítne i do mimořádné výplaty akcionářů. Ministerstvo financí prosazuje, aby se vyplatilo sto procent z očištěného konsolidovaného čistého zisku, a to přesto, že dividendová politika aktualizovaná v březnu 2022 počítá s výplatou 60 až 80 procent čistého zisku. Vyšší dividenda by do státního rozpočtu přinesla zhruba 54 miliard korun, tedy asi o deset miliard korun víc, než kdyby prošel návrh představenstva – 117 korun za akcii.
Vyšší příjem státu by podle šéfa rezortu Zbyňka Stanjury (ODS) posloužil na pomoc s pokrytím energetických nákladů a nebo na financování příspěvků na bydlení či mimořádné valorizace důchodů.
ČEZ podle představenstva firmy vyšší dividendu sice dokáže vyplatit bez mimořádných opatření, do budoucna to však podle vedení může snížit likviditu, kreditní rating společnosti, ale i rezervy na krytí potenciálních rizik.
Takové riziko analytik České spořitelny Petr Bártek vnímá spíše jako teoretické, přičemž rétoriku považuje za nutné upozornění managementu pro případ, že by se například opakoval loňský turbulentní vývoj na komoditních trzích.
„Je téměř jisté, že návrh ministerstva bude nakonec schválen. Není důvod, aby ministerstvo financí jakkoliv blafovalo, takže, co si navrhne, si i nejspíš schválí,“ míní analytik České spořitelny Petr Bártek, podle něhož má ČEZ momentálně poměrně nízké zadlužení.
Vyšší než ministerstvem navrženou dividendu ale Bártek neočekává. Výplata dividendy nad rámec čistého zisku by mohla snížit manévrovací prostor v případě neočekávaných událostí.
Pokud skutečně dojde ke schválení ministerského návrhu, cenou akcií podle analytiků nepohne. Investoři ji totiž už zcela započetli do svých rozhodování. „Stejně tak nelze čekat, že na valné hromadě padne jakákoliv jiná cenotvorná informace, a to vzhledem k tomu, že do programu není zařazené téma restrukturalizace skupiny ČEZ,“ míní analytik J&T Banky Milan Lávička.
Obvyklé oslabení akcií ČEZ lze podle Bártka čekat po uplynutí rozhodného dne pro výplatu dividendy, který nastane v pátek. To jinými slovy znamená, že pokud bude chtít investor dividendu, bude muset akcii koupit nejpozději ve středu. „Po uplynutí tohoto termínu zřejmě část fondu přesune svůj kapitál na další dividendově silná aktiva,“ míní Bártek.
Do budoucna bude mít na vývoj cen akcií vliv zejména přístup k mimořádné dani, tedy takzvané windfall tax, a dále pak cena energií na burze a nové informace i restrukturalizaci ČEZ.
Zatímco Lávička se domnívá, že zkrácení délky účinnosti windfall tax či její snížení je vzhledem k poklesu velkoobchodních cen reálné, Bártek očekává, že ministerstvo financí bude chtít vysokými zisky ČEZ látat rozpočtové díry podle původního plánu, tedy až do roku 2025. Pokud by ke zrušení windfall tax došlo dříve, ceny akcií podle Bártka porostou.
„To samé nastane v případě, že dojde k rozhodnutí o zestátnění, respektive restrukturalizaci skupiny. Navzdory všem obavám menších investorů lze očekávat, že stát nebude mít na vybranou a bude muset přijít s adekvátní a pro minoritáře atraktivní prémií za odkup,“ shodují se oba analytici. Bártek investorům doporučuje titul největší veřejně obchodovatelné společnosti v Česku držet. Lávička pak vidí momentální skutečnou hodnotu ČEZ výše, jeho cílová hodnota je na úrovni zhruba 1300 korun za akcii, a proto doporučuje akcie kupovat.
Valná hromada skupiny ČEZ začala v pondělí ráno, program je ale dlouhý. Loni akcionáři dividendu schválili až zhruba o půl dvanácté v noci. Analytici očekávají, že letos bude scénář podobný. Před polednem bylo na valné hromadě 713 akcionářů, kteří dohromady drží přibližně tři čtvrtiny akcií.
