V pražském Kongresovém centru probíhá valná hromada společnosti ČEZ. Očekává se schválení dividendy ve výši 145 korun na akcii. Přestože na programu jednání není nic, co by souviselo s případným zestátněním společnosti, většina sálu vyhrazená akcionářům je zaplněná. „Dorazilo jich násobně více než v minulých letech, byť byl v minulých letech covid. Domnívám se ale, že jde o poslední řádnou valnou hromadu,“ řekl minoritní akcionář Michal Šnobr s odkazem na záměr vlády zestátnit ČEZ.
Šnobr na úvod vystoupil s každoročním protestem proti jednacímu řádu, který podle něj nedává dostatek prostoru minoritním akcionářům položit dotazy členům představenstva.
„Zároveň jste zapomněli přivítat všechny minoritní akcionáře, jichž tady je rekordní počet a jsou to vaši majitelé. V okamžiku, kdy by všichni akcionáři uplatnili všechny své žádosti, tak se valná hromada rozpadne na několik dní,“ sdělil Šnobr představenstvu společnosti. Podle agentury ČTK však dorazilo množství podílníků, které je srovnatelné s minulým rokem.
Následně Šnobr vystoupil s řadou kritických dotazů. Mimo jiné se tázal, zda aktuálně probíhá poslední řádná valná hromada s účastí minoritních akcionářů. Dále chtěl znát mimo jiné stanovisko představenstva společnosti k takzvané windfall tax. „Daňovou politiku vnímáme jako výlučnou pravomoc státu. ČEZ ale zvažuje další postup v daňovém řízení,“ reagoval vedoucí právních záležitostí skupiny ČEZ Jan Panáček.
Na dotaz na možnou transformaci firmy reagoval, že o tom nemůže spekulovat. „Představenstvo je jedním, ne jediným oprávněným subjektem. Transformace energetických firem na výrobní a zákaznickou část je jasný trend posledních let,“ dodal Panáček s tím, že takové proměny jsou údajně důležité i s ohledem na vztahy s bankami, které prý v době odklonu od uhlí vyžadují jasně specifikované závazky firem.
713 akcionářů 5,4 % všech akcionářů na VH #ČEZ, 70 % stát 1 akcionář….
— Michal Šnobr (@michalsnobr) June 26, 2023
Rozruch kolem možné budoucnosti ČEZ přispěl k tomu, že se řada investorů zúčastnila valné hromady vůbec poprvé. Šnobrova slova o rekordní účasti svou přítomností podporuje například hobby investor Vladimír Bílý, který minulé ročníky vynechal. „Vždycky mi do toho dřív něco vlezlo. Pro mne je to nyní spíše společenské setkání, nemyslím si, že by jinak hlasy a názory minoritních akcionářů měly pro vedení firmy nějaký význam, jsme pro ně něco jako obtížný hmyz,“ popisuje Bílý, který se domnívá, že v portfoliích má nyní největší význam držet tituly „staré dobré Evropy“, jelikož v nich jsou prý již většinou adekvátně zaceněna rizika.
„ČEZ je ale pro ostatní investory riziková investice kvůli politickým tlakům, pro řadu z nich je to nehratelná akcie. Pokud jde o mne, půlku pozice bych klidně takzvaně vysypal, pokud by stát nabídl aspoň čtyřicetiprocentní prémii k tržní ceně akcie. Myslím, že za čtyřicetiprocentní prémii by prodala i většina ostatních. Jak vidíme na příkladu Francie, bylo by to jediné funkční řešení. Šlo by to udělat za peníze ČEZ a firma by si na to během pár let sama vydělala. Kdybych měl dostat akcie jen distribuční části firmy, ty bych považoval za bezcenné, protože distribuci stejně prostřednictvím regulace ovládá stát,“ nastínil Bílý s tím, že cítí velké zklamání z kroků současné vlády.
„Čekal bych od pravice větší cit pro byznys, ale ODS byla vždycky levicová strana. Dotační ekonomika, plošné dávky…“ líčil Bílý, který v minulých volbách hlasoval pro hnutí Starostů a nezávislých.
Valné hromady se účastní i řada akcionářů důchodového věku, mimo jiné i senior z Přerova, který si však nepřál být jmenován. Redakci sdělil, že akcie energetické firmy drží už přes 18 let, v minulosti do nich přesměroval prostředky z penzijního fondu. Nedává podle něj smysl, aby vláda nabádala k osobní zodpovědnosti a ke spoření na stáří a pak informačním šumem potápěla hodnotu domácí akcie s relativně vysokým dividendovým výnosem.
„Nejsem proti zestátnění jako takovému, naopak. A nejsem ani pravicový volič. Dění kolem firmy a jejího případného rozdělení by ale mělo být co nejpředvídatelnější, teď převažuje nejistota a chaos. Chybějí jasné informace. Určitě to není tak, že by se minoritní akcionáři chtěli na ČEZ jen napakovat, jak čtu nejrůznější ohlasy v internetových diskuzích,“ dodal pravidelný účastník předchozích valných hromad s dodatkem, že nyní se v Kongresovém centru sešlo výrazně více podílníků než v minulých letech.
Nejistotu ještě zvýšilo nedávné zjištění Michala Šnobra, který si vyžádal stanovisko Legislativní rady vlády k takzvanému lex ČEZ neboli vládnímu návrhu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Podle Šnobra jde o stanovisko, které je vůči novele zdrcující.
Před zahájením valné hromady ale Šnobr pro E15 sdělil, že návrh zákona je podle jeho názoru pouhý trik k vystrašení akcionářů a sražení ceny ČEZ na burze. „Jako minoritní akcionáři ale můžeme právně konat teprve po přijetí takzvaného lex ČEZ II,“ dodal. 
To nejdůležitější kolem budoucnosti ČEZ se podle něj teprve odehraje. Šnobr odhaduje, že dnešní řádná valná hromada je poslední svého druhu v historii firmy.
Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.
Akcie ČEZ na pražské burze na to reagovaly prudkým poklesem, podle analytiků totiž návrh usnadní možné rozdělení skupiny ČEZ a zestátnění její části. Premiér Petr Fiala (ODS) v této souvislosti odmítl, že by zákon cílil na konkrétní firmu. Premiér ale zároveň přiznal, že vláda chce posílit kontrolu státu nad energetickou infrastrukturou, což se podle něj ukázalo být důležité v době nedávné energetické krize.
